Two cross-country skiers travel along the narrow spine of a mountain, using their poles.

Pořizování akčních fotografií

„Je to stejně vzrušující, jako když mi bylo 16,“ prohlašuje Richard Walch o své vášni pro fotografování zimních sportů

Richard Walch je jako fotograf extrémních sportů šťastný, když může viset z helikoptéry pří pomalém, krouživém sestupu podél sjezdovky, a získat při tom několik záběrů, ze kterých bude naskakovat husí kůže a které chytí za srdce. Jeho vášeň k fotografování začala při jízdách na snowboardu s přáteli a zůstává stále tak intenzivní, jako v šestnácti letech, kdy se mu podařilo otisknout svůj první snímek v novinách.

Seznamuje nás se svým kreativním přístupem, příběhem svého nejlepšího záběru a zdroji své inspirace.

Fotografujete profesionálně už od šestnácti. Kde se vzala vaše vášeň k fotografování?

„Moje nadšení pro fotografování vzniklo díky shodě šťastných náhod, když jsem přestupoval na jinou školu a dostal jsem se do profesionální temné komory. Strávil jsem tam hodně času, což se neprojevovalo příliš příznivě na mém prospěchu, ale zato mi to přineslo opravdu hodně, co se týče mých fotografických dovedností. Začínal jsem s fotoaparátem Canon EOS-1N a postupně jsem se propracoval až k modelu Canon EOS-1D X Mark II. Byla to taky doba, kdy jsem trávil všechny víkendy na horách a jezdil na snowboardu. Původně jsem se chtěl stát profesionálním snowboardistou podporovaným sponzory, ale popravdě jsem na to nebyl dost dobrý. Tak jsem si řekl – no co, když nemůžu sehnat sponzory, zkusím vzít fotoaparát a zachytit své přátele, kteří jsou skutečně dobří.“

Co je na fotografování zimních sportů nejtěžší?

„Základ je umět si věci rozvrhnout a připravit se na každý záběr. V oboru fotografie nemám žádné oficiální vzdělání. Prostě jsem se učil ze svých chyb, kterých jsem dělal spoustu, a snažil jsem se je neopakovat. Jednu z nejtěžších praktických lekcí jsem dostal po škole, když jsem ocitl ve Whistleru v Kanadě. Týden jsem fotografoval na filmy, pak přijel do laboratoře ve Vancouveru a položil na stůl deset roliček filmu. Když jsem si je přišel vyzvednout, zjistil jsem, že jsou všechny podexponované o 3EV, protože jsem omylem nechal na fotoaparátu nastavenou korekci expozice -3. Všechny ty skvělé záběry byly k ničemu, protože byly moc tmavé – o tři expoziční stupně. V dobách, kdy se používaly analogové filmy, neexistoval způsob, jak je zachránit. Takovou chybu už pak nikdy neuděláte.“

Jak si připravujete takový organizační plán?

„Mezi věci, kterým věnuji opravdu velkou pozornost, patří například zjistit si, jak se dostanu tam, kam potřebuji, kde tam budu pobývat a co si potřebuji k fotografování připravit. Když pracujete venku nebo v horách, nebo si třeba jen děláte selfie, musíte se mít na pozoru. Buďte opatrní, dávejte pozor na to, co děláte, a pak vezměte fotoaparát a pořiďte záběr.“

"V oboru fotografie nemám žádné oficiální vzdělání. Prostě jsem se učil ze svých chyb, kterých jsem dělal spoustu, a snažil jsem se je neopakovat."

Určitě se ocitáte na různých nebezpečných místech. Můžete nám něco říci o nejvíce vzrušujícím snímku zimních sportů, jaký se vám podařil?

„Už od dob, kdy jsem začal s fotografováním zimních sportů a jízdy na snowboardu, jsem snil o cestě na Aljašku. Ale nemůžete se prostě jen vydat na Aljašku a čekat, co bude – musíte se stát součástí pevně semknutého týmu. Jel jsem se špičkovými lyžaři z Evropy – skupinou, která si říká Legs of Steel (Nohy z ocele). Vydali jsme se do Hainesu, což je nejlepší místo na Aljašce pro jízdu mimo sjezdovky, a plán byl absolvovat několik výprav s využitím vrtulníku. Sníh se drží na svislých stěnách [na snímku níže], takže si můžete sjet tak prudký svah, jako nikde jinde na světě. Je to extrémně stresující. Sportovci totiž investují něco mezi 10 000 až 15 000 euro do šesti, možná deseti jízd, takže když jste ve vrtulníku a fotografujete z otevřených dveří, potřebujete mít jistotu, že záběry pořídíte. Dopadlo to dobře – všichni si zajezdili podle plánu a nikdo se nezranil.“

Související články
A snowboarder in red trousers walks through the snow, carrying his board, with his back to the photographer.

EXTERIÉR

Tipy a triky pro fotografování během zimní dovolené

Profesionální sportovní fotograf Richard Walch vám dá několik odborných tipů, jak pořizovat skvělé zimní fotografie – od výběru fotoaparátu až po volbu nejvhodnějších nastavení.

Two young men dressed in black leap around on a rooftop between Turkish domes with stone lanterns on top.

AKCE

Jak fotografovat parkur: nejlepší tipy od Sama Vidice

Ambasador společnosti Canon vysvětluje, jak zachytit atmosféru a vzrušující podívanou městských akčních sportů

Alan Rowan holds a Canon SX740 HS camera, with a lake and hills in the background.

EXTERIÉR

Jak umělec s přezdívkou „Noční chodec z pohoří Munro“ zachycuje horské scenérie

Od barevných makrozáběrů po zahalené vrcholy hor – zjistěte, jak Alan Rowan využívá fotoaparát Canon SX740 HS, aby získal dokonalý snímek přírody.

Dwarfed by huge, snow-covered, sheer cliffs near Juneau, Alaska, a member of the Legs of Steel group is barely visible skiing almost vertically downhill as a helicopter hovers above.

Zaujaly vás teď nějaké technologie fotoaparátů?

„Na Americkém poháru v plachtění kapitán týmu Nového Zélandu pořád říkal: ‚Co nezrychlí loď, to nás nezajímá.‘ Pokud určitá funkce nepřispívá k lepším fotografiím, proč se jí vůbec zaobírat? To, co skutečně potřebujete, je zaměřit se na jedinečné vlastnosti toho kterého produktu. Dává vám možnost dělat něco, co byste jinak nemohli? S fotoaparáty Canon EOS M5Canon EOS M50 můžete dělat věci, které by dříve nešly. Jsou to mimořádně malé přístroje, se kterými dokážete být extrémně rychlí a nenápadní, zvláště když na ně nasadíte objektiv Canon EF-M 32mm f/1.4 STM s pevnou ohniskovou vzdáleností – to je prostě dokonalá kombinace.“

Fotografujete s profesionálním vybavením Canon. Lze některých výsledků dosáhnout i s fotoaparáty nižší kategorie?

„Samozřejmě! Skvělé záběry závisí mnohem více na přístupu a dovednostech, než na technologiích. Ale všechny fotoaparáty Canon mají například opravdu kvalitní automatické zaostřování. Často se také setkávám s tím, že moderní technologie se nejdříve vyzkouší ve fotoaparátech pro pokročilé amatéry či nadšence, než se zavedou do přístrojů nejvyšší třídy. Například technika automatického zaostřování ovládaného dotykem a přetažením, o které se teď tolik mluví v souvislosti se systémem Canon EOS R, byla vlastně poprvé uvedena na trh v modelech Canon EOS M5Canon EOS M50.“

Když se dnes ohlédnete, co bylo rozhodujícím okamžikem pro vaši kariéru?

„Když mi bylo 16, moje sestra se účastnila studentského výměnného programu ve Spojených státech, a já jsem o letních prázdninách dostal možnost ji navštívit v rodinách, kde pobývala. V jedné z rodin byl generální ředitel novin Dallas Morning News, kde jsem po dobu jednoho léta měl šanci pracovat jako fotograf-stážista. Ostatní fotografové se divili, kde se tam beru, když jsem tak mladý. Byl jsem tak trochu jako neřízená střela, které je všude plno. Jednou jsme dostali za úkol pořídit snímky velké plachetnice. Nakonec to dopadlo tak, že jsem se vyšplhal na stožár a požádal kapitána, kterého jsem si chtěl vyfotografovat, aby tam vylezl se mnou, abych ho mohl vyfotit shora s lodí v pozadí pod ním.

„Pro tento snímek jsem udělal prostě něco navíc, a redakční fotograf, který tam byl se mnou, jen postavil kapitána ke kormidlu. Pořídil také moc hezký snímek, ale noviny otiskly ten můj, a to pro mě v té době znamenalo opravdu hodně. Velice brzo jsem se tak naučil, že pokud chcete získat mimořádnou fotografii, nedostanete ji zadarmo. Musíte vyvinout velké úsilí. Vždycky se snažím pořídit záběr tak, jak si jej v duchu představuji, a pořád je to stejně vzrušující, jako když jsem začínal.“

Co děláte, když vám dochází nápady?

„Jdu si dát sprchu a hned mě něco napadne [smích] – vážně to u mě tak funguje. Ale v podstatě jsem jako houba – snažím se nasávat inspiraci ze všeho. Třeba se vydám do galerie a tam dostanu nějaké nápady, pak si popovídám s designérem a u něho mě něco napadne, pohovořím s cestovatelem a poznám jeho ideu, nebo se podívám na něco na webu. Všechny tyto informace čerpám opravdu velice důkladně, ale všechny si je prostě jen ukládám pro případ, že by se někdy mohly hodit. Když se budete dívat jen na tvorbu fotografů snowboardingu, začnete je prostě kopírovat, a to není ono. Ale když se seznámím s prací snowboardového fotografa a pak něco z toho použiji při fotografování plachtění, a pak se podívám na práci umělce a aplikuji něco zase ve sportu, tak si vytvořím svůj vlastní styl a přinesu na scénu něco nového.“

Přečtěte si nejlepší Richardovy praktické tipy, které vám v letošní lyžařské sezóně pomohou pořídit lepší fotografie zimních sportů.

Napsala Kathrine Ankerová

Související články



Služba Get Inspired je vaším klíčovým zdrojem užitečných tipů pro fotografování, nákupním průvodcem a odborným zpravodajem – vše, co potřebujete k objevení toho nejlepšího fotoaparátu nebo tiskárny a k uskutečnění vašeho příštího tvůrčího nápadu.

Všechny články

Související produkty