A person stands in front of a building with triangular windows larger than them, leaning diagonally. Photo by Daniel Rueda and Anna Devís.

FOTOGRAFIE ARCHITEKTURY

Seznamte se s „hledači geometrie“ Danielem Ruedou a Annou Devísovou.

Přidejte se k našemu rozhovoru s fotografy barvité a kreativní architektury Annou Devísovou a Danielem Ruedou.

Zjistěte, co stojí za jejich nápaditým, abstraktním stylem vyprávění a jak se díky zálibě ve fotografování a cestování stali hvězdami sítě Instagram (kde je můžete najít pod jmény @anniset a @drcuerda).

Jak to pro vás oba začalo? Co vás přivedlo k fotografování?

Daniel: „Když jsem byl malý, doma jsme vždycky měli fotoaparáty, takže fotografování bylo něčím, s čím jsem mohl experimentovat už od dětství. Často se to dělo metodou pokus-omyl, ale vždycky jsem rád sdílel fotografie, které jsem vytvořil, na stránkách jako MySpace a Flickr. To mi pomohlo zjistit, jak se vyvíjí můj osobní styl. Když jsem viděl všechny své fotky pohromadě, začala se v nich vynořovat témata.“

Anna: „Jsem jedináček, takže jsem vždycky hledala nějaké kreativní způsoby, jak se zabavit. Když mě přestalo bavit malování, začala jsem s vizuální tvorbou ve fotografiích a rychle zjistila, kolik toho s fotoaparátem můžu udělat.“

Související články
Two young people skateboard down a city street at night.

FOTOGRAFOVÁNÍ NA CESTÁCH

Jak co nejlépe využít fotoaparát při snímání městského prostředí

11 tipů a triků pro zachycení atmosféry městské džungle.

Photographer Hattie Newman holds a Canon EOS 4000D camera.

KREATIVNÍ FOTOGRAFIE

Objevte tipy Hattie Newmanové, které vám poradí, jak fotografovat s modelem Canon EOS 4000D

Scénografka Hattie Newmanová vypráví, jak pomocí fotografování čerpá inspiraci z běžných záležitostí a přetváří je na umění.

Ve vašich fotografiích je důležitá architektura. Jak velký vliv měla na váš styl fotografování?

D: „Oba jsme architekti, takže jsou pro nás všechny oblasti architektury velice zajímavé. Je to něco, co nás oba nesmírně baví a zajímá, ale co zároveň lidé, kteří nejsou architekti nebo designéři, nemusí úplně ocenit. Proto chceme, aby naše fotografie byly trochu naivní nebo hravé a především aby vyprávěly příběh.“

Ve vašich fotografiích máme rádi ten lidský prvek. Jaké příběhy se s jeho pomocí snažíte sdělit?

D: Když fotíte architekturu, je velice důležité poskytnout představu o měřítku. Tím se do toho původně dostal ten lidský faktor. Ale pak jsme začali experimentovat s využívali lidi abstraktnějším způsobem. Když doplníme měřítko nebo jednolitost budovy o naivní, lidský vliv, pomáhá nám to vytvořit určitý vztah mezi divákem a architekturou.“

A: „Snažíme se, aby vše, co děláme, vypadalo minimalisticky, ale zároveň co nejvíce obrazotvorné. Náš styl vyprávění se nakonec asi vyvinul právě do tohoto imaginativního minimalismu. Chceme zkrátka sdílet to, co nás zajímá, s jinými lidmi prostřednictvím krásné a jednoduché formou, kterou každý pochopí a ocení. Je důležité, aby bylo všechno přístupné.“

Vaše příběhy mají vždy precizní kompozici. Jak se na fotografie připravujete?

D: „Já jsem spíš perfekcionista. Pořád přemýšlím o tom, jak daný snímek provedu: jaké je ISO, jestli jsou úhly přesné a tak podobně. Anna je kreativnější. Méně ji zajímají čísla, víc o věcech přemýšlí a přistupuje k nim konceptuálně. Hlavním důvodem, proč naše snímky fungují tak dobře, je podle mě to, že jsme oba úplně jiní.“

A: „Asi 90 % fotografií plánujeme doma ještě před cestou. Vše, co vytváříme, se zakládá na něčem, co jsme si předem rozvrhli. Vždy víme, jaké rekvizity budeme u jednotlivých fotografií potřebovat. Některé prvky jsou spontánnější, ale vždycky vyrážíme s připraveným plánem.“

"Nejlepší rada je prozkoumávat místa, která nenajdete v průvodcích. To jsou totiž místa, na kterých pořídíte nejhezčí fotografie."

Máte oblíbenou fotografii, kterou jste vytvořili spolu?

A: „Věříme, že náš nejlepší snímek teprve přijde. Ale vždycky se nám nejvíc líbí náš poslední obrázek, protože máme pocit, že se neustále učíme a zlepšujeme.“

D: „Každá fotografie nás stojí mnoho času, plánování a neúspěchů. Když člověk konečně vyfotí snímek, o který mu šlo, a může jej sdílet, okamžitě se stává tím nejoblíbenějším. Jinak to prostě nejde, vždycky je to fotografie, ke které má člověk v danou chvíli nejblíž.“

Portrait of photographers Daniel Rueda and Anna Devís, taken by Francesc Planes.

Máte nějaké oblíbené místo?

D: Je jich hodně. Některá jsou na Instagramu velice známá, třeba La Muralla Roja [místo, kde byl pořízen růžový snímek výše]. Je to obrovské bludiště v úžasných pastelových barvách, které se nachází tady ve španělské Calpě. Bohužel jde o soukromou obytnou budovu a vstup momentálně není povolený.“

A: Jiná jsou prostě skryté městské poklady, které čekají na objevení. Třeba L'Atrium de Jussieu [místo, kde byl pořízen snímek s vícebarevnými okny výše]. To je mnohabarevný prostor na universitě Pierra a Marie Curieových, na který jsme narazili, když jsme byli v Paříži.“

Co byste poradili někomu, kdo chce letos v létě vyfotit svůj první městský příběh?

A: „Nejlepší rada je prozkoumávat místa, která nenajdete v průvodcích. Kolem hlavních turistických atrakcí nenajdete nic, čeho by si už někdo nevšiml, proto si před odjezdem udělejte průzkum a zjistěte, kde jsou zajímavější místa. To jsou totiž místa, na kterých pořídíte nejhezčí fotografie.“

D: „A zaměřte se na jednoduchost!“


Autor: Donna Williamsová

Související produkty

Související články

Zpět na všechny Příběhy