FOTOGRAFOVÁNÍ JÍDLA
Jak se stát influencerem v oblasti jídla
Tipy na fotografování jídla od instagramové influencerky a ambasadorky společnosti Canon Yasmin AlBatoulové.
Fotograf jídla
Seznamte se s fotografem Mikem Tsangem, který fotografuje jídlo v pohybu
Mike Tsang popisuje svou vášeň pro zmrazení pohybu při fotografování jídla od Mike Tsang
Mike Tsang byl vždy zapálený do snímání pohybu, ale právě vášeň k jídlu mu pomohla vytvořit jedinečnou perspektivu na gurmánskou fotografii.
Chatovali jsme s tímto nadaným fotografem na Instagramu o jeho příbězích plných gurmánské rozkoše a dynamiky.
Řekněte nám o sobě něco víc, Miku. Jak jste se dostal k fotografování?
Vyrůstal jsem na jednorázových fotoaparátech. V naší rodině jsme fotografovali naše zážitky a fotky ukládali do alb. Pamatuji si, že když jsem dostal svůj první fotoaparát, byl jsem velmi nervózní, protože na filmu bylo k dispozici jen 25 snímků. Takže jsem fotografoval jen v případě, když jsem si byl jistý, že udělám dokonalý snímek.
Svoji první zrcadlovku jsem si koupil, když mi bylo 25 let. Používal jsem ji k tomu, abych zaznamenával svůj každodenní život, vzpomínky a ukázal světu svůj úhel pohledu. Mé přátelé i mě fotografování velmi lákalo. Hledali jsme opuštěné budovy a trávili celé hodiny fotografováním těch nejmenších detailů a struktur městské krajiny.
Rád nacházím krásu na nečekaných místech a pak ji sdílím se světem.
"Všechno v životě se děje tak rychle, ale schopnost zachytit takový jedinečný okamžik a vidět i ten nejmenší detail, mě inspirovala k tomu, abych pokračoval."
Vaše fotografie se zaměřují na „zachycení pohybu“ jídla. Odkud pochází váš zájem o pohyb a jídlo?
Původně jsme nebyl fotografem jídla, raději jsem fotografoval ulice a lifestylové příběhy. Zajímalo mě fotografování městské stránky Londýna a hlavně jsem chtěl zachytit podstatu temnoty v budovách.
Jídlo jsem začal fotografovat, až když jsem se seznámil se svou přítelkyní, která je do jídla blázen. Naučila mě všechno, co o jídle vím. Začal jsem tedy kombinovat pouliční fotografie s fotografiemi jídla.
Když jsem vyrůstal, miloval jsem věci, které se pohybují. Dělal jsem flipbooky, což sice nemělo velký smysl, ale obsahovaly malý příběh – třeba někoho, jak si pouští draka. Pro mě to znamenalo, že vytvářím pohyb. Od té doby jsem věděl, že se chci živit vytvářením pohybu, a stal jsem se designerem pohybu. A právě tento můj příběh je součástí mých fotografií. Líbí se mi fotografovat věci, které se dají těžko zachytit, třeba zmrazování jídla.
Vaše příběhy působí velmi spontánně. Jak moc plánujete jejich fotografování.
S přítelkyní si nejdříve vybereme, co budeme jíst. Pak se vydáme ven a já fotografuji už cestu do restaurace nebo do stánku s jídlem, abych navodil tu správnou atmosféru.
Také pravidelně natáčím. Zjistil jsem, že mě natáčení inspiruje. Vnímám v něm pohyb, který se pak pokouším zachytit jako statický snímek. Od toho okamžiku je to naprosto spontánní. Ale vkládám do toho i spoustu emocí. Musíte totiž hodně spoléhat na svůj instinkt a vycítit, kdy je ten správný čas začít natáčet.
Pokud jde o fotoaparát Canon EOS M5, jaké režimy a nastavení používáte k zachycení těchto krátkých momentů souvisejících s jídlem?
Fotografuji ručně, protože mám pocit, že mám pak maximální kontrolu nad svými příběhy. Mohu ovládat osvětlení, rychlost závěrky a clonu. Rád pořizuji fotky ve formátu RAW, protože je pak mohu vzít do fotografické komory a podle potřeby upravit. Moje příběhy dokáží velmi dobře evokovat náladu, což, myslím, vychází z mých pouličních fotografií opuštěných budov, kterými jsem se zabýval původně.
Když chci zachytit pohyb, fotografuji ručně a pak používám světelnost f/1,0, když se snažím soustředit na konkrétní prvek. Co se týče rychlosti závěrky a clony, rád je přepínám, dokud nenajdu to, co mi vyhovuje.
Na jaký příběh, nebo sbírku příběhů, které jste vyfotografoval, jste nejvíce pyšný?
Jeden z mých příběhů mi utkvěl v hlavě. Bylo to v době, kdy jsem poprvé zkoušel novou techniku. Byl jsem v restauraci Finks Salt & Sweet v severním Londýně, byl čas oběda a světlo bylo dokonalé. Pomyslel jsem si, že by bylo skvělé zachytit okamžik, kdy do kávy dopadne kostka cukru a káva vystříkne. Podařilo se mi to zachytit na jeden záběr a já se cítil, jako bych vyhrál v loterii. Všechno v životě se děje tak rychle, ale schopnost zachytit takový jedinečný okamžik a vidět i ten nejmenší detail, mě inspirovala k tomu, abych pokračoval.
Díky vám přemýšlím o tom, jestli nenavštívím nějaké festivaly jídla. Na jaké se chystáte vy?
Nedávno jsem navštívil Market Hall. První otevřený trh ze tří na Fulham Broadway. Je inspirovaný Východem a prodává se na něm převážně asijské pouliční jídlo a nabízí mnoho míst, na kterých si můžete jen tak posedět. Je to ideální místo, kde si můžete koupit chutné jídlo, někde se posadit a fotografovat.
V loňském roce jsem navštívil festival Meatopia, kde slavní šéfkuchaři připravuji maso na otevřeném ohni. Chtěl bych tento festival navštívit letos znovu, protože je tam hodně věcí k vidění. Většina šéfkuchařů připravuje jídlo přímo před vámi, takže máte možnost zachytit mnoho různých pohybů.
Cheese Street je další festival jídla, který bych letos v létě rád navštívil. Zjistil jsem, že sýr je jídlo, jehož pohyb se dá skvěle zachytit (všichni jste jistě viděli snímky pizzy posypané rozehřátými hoblinkami sýra nebo sendvičů plněných krémovým opečeným sýrem).
Jaké další sady a platformy používáte kromě fotoaparátu Canon EOS M5 při sdílení svých příběhů?
Nejvíc používám Instagram, protože můžu využívat příslušné hashtagy a propojit se tak s ostatními fotografy a milovníky jídla. Je to také skvělý nástroj, který mi umožňuje zjistit, co dělají ostatní lidé a jak najít nové potraviny.
Co se týče vybavení, používám fotoaparát Canon EOS 2000D, který je skvělý pro fotografování pohybu. Někdy používám stativ, abych získal stabilní záběry, dodatečné osvětlení, abych dosáhl požadovaného světla (vždy na to však obvykle předem upozorním personál restaurace) a také náhradní baterie. Vždy, opravdu vždy mějte po ruce náhradní baterii.
V průběhu svého života jste vyfotografoval mnoho různých pokrmů, jaké je vlastně vaše nejoblíbenější jídlo?
To je těžká otázka. Miluji asijské jídlo, všechno v čem je rýže nebo nudle. Nedávno jsem navštívil Japonsko a zcela jsem propadl jeho kuchyni, třeba takové sushi nebo ramen... V jejich kuchyni se mísí spousta kultur, mají spoustu času na přípravu jídla a navíc jídlo připravují s láskou.
Čemu byste se rád věnoval v budoucnu a jaký máte názor na vývoj dynamických fotografií jídla?
Chci, aby moje snímky byly odvážnější. Možná bych mohl zkusit vyhodit jídlo do vzduchu a pak sledovat jeho pohyb a pád.
Stále se učím a zlepšuji. Moje snímky nejsou ještě tak uhlazené, jak bych si představoval, což je pro mě velká výzva, jak na sobě neustále pracovat. Je to jen a jen o praxi. Čím víc fotografií uděláte, tím lepší budete, Je to tak, že můj úplně první příběh ovlivnil všechny mé nejnovější příběhy. Takže si představuji, že moje fotografie budou organicky růst v souladu s novými technikami a tipy, které si osvojím.
Autor: Sasha Newburyová