Kapské město se snaží překonat rasové bariéry rapem a poezií
Joe Penney
Kapské město je obklopené oceánem a rozděleno na dvě části holou skálou Stolové hory. Za jeho přírodními krásami se ale ukrývá minulost stovek let otroctví a rasového útlaku.
Toto dědictví se teď snaží překonat generace umělců, muzikantů, básníků a filmařů a v zemi jako Jihoafrická republika, kde existuje 11 oficiálních jazyků, není důležité jen to, co říkají, ale také to, jak to říkají.
Quintin Goliath, který vystupuje pod jménem Jitsvinger (v překladu „skvělý“) a pochází z Kapského města, je raper smíšeného původu. Rapuje v afrikánštině, což je jazyk, kterým mluví 7 milionů obyvatel Jihoafrické republiky a který je odvozený z holandštiny s prvky malajštiny, portugalštiny, angličtiny, xhoštiny, čínštiny a kojsanských jazyků.
Podle Goliatha, mezi jehož témata patří politika, identita a láska, nabývá afrikánština na popularitě, zejména mezi mladými.
Jak říká: „Afrikánština je posledních patnáct let atraktivnější a uvolněnější.“ Dodává, že ve čtvrti Kimberley uslyšíte v jedné vyslovené větě až šest různých jazyků.
„Jazyk, kterým mluvím, tedy dokáže oslovit širší kolektivní vědomí a právě v tom je budoucnost afrikánštiny: otevřenost a vzájemné přijetí toho, jak se ten druhý chce vyjadřovat.“
Přestože někteří vidí budoucnost afrikánštiny slibně, její minulost je sporná. Afrikánština se vyvinula v oblasti Kapského města mezi otroky ze západní Afriky, z řad původních obyvatel Kojkojnů a Sanů a z Indonésie, kteří si upravili holandštinu – jazyk otrokářů a koloniálních osadníků – do společného jazyka.
Podle institutu South Africa Race Relations Institute dnes představují bílí Jihoafričané pouze 40 % z těch, kdo doma mluví afrikánsky.
„I dnes pořád hodně lidí mluví o ‚bílé‘ afrikánštině jako o té krásné, čisté a správné variantě; ale to, že by ta jejich varianta měla být horší nebo nižší formou afrikánštiny, jen odráží internalizovanou nenávist sama sebe, kterou tu zanechalo otroctví, kolonialismus a apartheid,“ říká Goliath a dodává:
„V rámci širší komunity mluvčích afrikánštiny je ještě hodně co napravovat.“
Básník Jethro Louw z Kapského města také vystupuje v afrikánštině. Je potomkem místních kojsanských a mozambických otroků a do svých básní promítá původní příběhy a pověsti Kapského města. Hraje na tzv. hudební luk, který se tradičně používá v poezii, hudbě i komunikaci.
„Snažím se ve veřejné sféře zvýšit povědomí o kultuře původních obyvatel a o jejích symbolech, jako je například i luk.
Po zuluštině, xhoštině a afrikánštině je angličtina čtvrtým nejrozšířenějším jazykem v Jihoafrické republice, její role ve veřejném životě je ale mnohem větší.
Bheki Pilot Biller je 24letý student filmu z provincie Limpopo, který hovoří zulusky a anglicky. Pro svou práci, která se zaměřuje na sociální problémy, si vybírá angličtinu.
Podle Pilota zůstává Kapské město stále rasově rozdělené. Říká, že zažil diskriminaci v zaměstnání, protože nemluví afrikánsky.
„Nedokážu se smířit se situací, kdy musíte mít určitou barvu kůže, aby vás zaměstnali. Objevují se nabídky práce, u kterých je napsáno, že musíte plynně číst a mluvit afrikánsky. Co je to za práci?“
Zdá se, že hlasy volající po otevřenější Jihoafrické republice se ozývají z každé komunity Kapského města: na nedávném koncertě prohlásil známý rockový hudebník Jeremy De Tolly – běloch z Kapského města, jehož rodným jazykem je angličtina – že by bílá populace země měla své bohatství sdílet se svými spoluobčany.