Ocean Shark Diver

Žraloci objektivem Franca Banfiho

Cestovatel společnosti Canon a cenami ověnčený fotograf divoké přírody Franco Banfi nám povypráví o své vášni pro podvodní fotografování. Podělí se s námi také o pocity, které prožíval při snaze pořídit dokonalý snímek ve společnosti žraloků modravých.

Franco Banfi je oceňovaný švýcarský fotograf divoké přírody, který se často staví do čela expedic a vydává se za poznáváním divočiny.

Franco se rozhodl stát se nezávislým fotografem na plný úvazek asi před 15 lety. Na svých cestách po celém světě fotografoval divokou přírodu a dokumentoval také vztah mezi člověkem a přírodou. Jeho pracovní působnost sahá od Ekvádoru až po oba póly a od všech oceánů světa až po sladkovodní jezera a řeky.

Za tu dobu své fotografické dovednosti vypiloval k dokonalosti a stal se zapáleným bojovníkem za ochranu veškeré fauny a flóry na naší planetě.

Oceán-žralok-potápěč

Canon EOS 5D Mark II s objektivem EF15mm f/2.8 Fisheye, expozice 1/160 s při f/11, ISO 320. V nitru pouzdra Seacam pro fotografování pod vodou s 2 plně výkonnými blesky.

Povídali jsme si o jeho fotografii žraloků modravých (Prionace glauca), kterou pořídil na souostroví Azory, a také o tom, jak mu spojení jeho znalostí o chování zvířat a technických dovedností umožnilo vyfotografovat tak nezapomenutelný snímek.

Honba za žraloky modravými

„Mám rád velká zvířata. Živelnost majestátních stvoření je ohromující. Navíc jsou si dobře vědoma svého postavení v oceánu a v potravním řetězci.“

„Vždycky jsem se zajímal o žraloky, ale obzvláště mě přitahovala elegance žraloků modravých. Jejich těla i chování člověka prostě nenechají chladným. Na jejich zádech září inkoustová modř, boky mají jasně modré a břicho zase zářivě bílé. Mají dlouhý skvrnitý rypec a tmavé, velké a kulaté oči, ze kterých čiší… zvědavost. Právě díky všem těmto znakům tento druh tak často figuruje v kreslených filmech a seriálech.“

„Před mnoha lety jsem měl možnost setkat se se žraloky modravými a fotografovat je. Bylo to v San Diegu u kalifornského pobřeží. A nedávno jsem byl spolu se svými přáteli a dalšími profesionálními fotografy pozván na výpravu na Azory. Toto souostroví v srdci severního Atlantiku tvoří devět ostrovů, které jsou dokonalým místem k setkání s oceánskou faunou.“

V hlubinách

„Na širém oceánu daleko od pobřeží a v hloubce stovek metrů se dopadající sluneční paprsky ztrácí v hlubinách. Když jsme skočili do vody, cítili jsme se jako uprostřed ničeho, ale přesto jsme doufali, že připlavou nějací žraloci (ale nezmiňujte to prosím před mojí maminkou, která má ze žraloků hrůzu od té doby, co viděla Čelisti).“

„Tento druh potápění v širém oceánu není nic pro citlivky ani nezkušené potápěče, kteří se ve velkých hloubkách cítí nesví. Když pod sebou nemáte žádné referenční body a vedle sebe žádnou stěnu, snadno dojde k dezorientaci. Je nezbytně nutné disponovat potřebným sebevědomím a schopností dostat se v případě potřeby rychle k hladině. Když se k tomu všemu ale přidá skupinka zvědavých žraloků, situace může zajímavě vygradovat.“

Z očí do očí

„Byl jsem pod vodou jen s jedním dalším fotografem – čím méně lidí, tím lépe. Je to předpoklad pro to, aby se zvířata přiblížila. A u podvodní fotografie to platí dvojnásob. Čím menší vzdálenost dělí pod vodou fotoaparát od objektivu, tím lepší je viditelnost, protože se sníží počet rozptýlených částic a mikrobublin odrážejících světlo a zvýší se ostrost.“

„Když správně podchytíte situaci, není těžké se s mořskými stvořeními setkat. Jsou totiž velmi zvědavá. Samozřejmě se ale budou pohybovat v různých směrech a úhlech a také různou rychlostí. Většinou budou navíc vyhledávat protisvětlo a naplno využijí výhod přirozeného světla, které je skryje, takže vám ve výsledku splynou s vodou.“

„Když mě divoká zvířata přijmou a dovolí mi přiblížit se téměř na dosah, prožívám nepopsatelné pocity. Všechny tyto rozličné interakce se ale odehrávají po velmi krátkou dobu – obvykle se jedná skutečně jen o pár minut za celý ponor.“

Zachycení klíčového okamžiku

„Během takových situací musí vaše mysl jet na plné obrátky a prsty vás musí poslouchat tak, jako byste hráli klavírní koncert: měření vodního pozadí, dosažení správné expozice pomocí korekce clonového čísla, objevení dokonalé kompozice… to všechno musíte dělat téměř automaticky.“

„Když máme štěstí, připlave několik žraloků, kteří budou chvilku proplouvat okolo a dají nám tak šanci pořídit pár snímků. Často se stává, že se zvíře přiblíží, ale zjistí, že nejsme ničím zajímaví, a zase rychle zmizí z dohledu. Když tedy dosáhnu správného nastavení, soustředím se spíš na kompozici a zkouším záběry z různé perspektivy, abych pak mohl vybrat nejlepší snímek.“

Tajemství dobrého snímku

„Kompozice a perspektiva jsou skvělými nástroji, které může fotograf po pochopení a zvládnutí jejich pravidel výborně využít. Oba tyto nástroje souvisí s liniemi a tvary a s tím, jak jsou na fotografii uspořádány. Vytvářejí snímky s vlastním významem, kterým dodávají efekt prostorové hloubky.“

„Když v určité kompozici linie začínají od krajů záběru, vytvářejí iluzi hloubky. Sbíhající se linie zase vytvářejí jinou iluzi – objekty o stejné velikosti vypadají různě velké, a to v závislosti na jejich vzdálenosti od oka.“

„Fotografie, na které je zachycen žralok a v pozadí také potápěč, vyzařuje určitou hloubku. Má dvě rozdílné roviny. V jedné z nich je žralok, který je velmi blízko a vypadá větší, než ve skutečnosti je. V druhé je pak na pozadí potápěč, který se zdá zase menší. Je to způsobeno tím, že žralok je k fotoaparátu blíž. Rozdíl ještě umocňuje objektiv s efektem rybího oka.“

Ať o nic nepřijdete

Příště vás čeká: Pohled na svět bez hledáčku

Přihlaste se k odběru zpravodaje