„Představ si, že tě sleduje budoucnost“, fotografie od Heidi Rondakové

VÝSTAVA SVĚT NEVÍDANÝ

„Představ si, že tě sleduje budoucnost“ od Heidi Rondakové

Módní fotografka Heidi Rondaková si představuje budoucnost – prostřednictvím úchvatného obrazu generovaného umělou inteligencí.

Svět nevídaný zlepšuje způsob, jakým všichni vnímáme fotografování – ať už jsme nevidomí, částečně nevidomí, nebo máme zrak v pořádku. Zde najdete obraz Heidi Rondakové generovaný umělou inteligencí, který zkoumá vztah mezi technologií a přírodou. Poslechněte si zvukový popis od Heidi, nebo si jej přečtěte níže.

Poslechněte si, jak Heidi Rondaková popisuje svůj vlastní obraz

„Představ si, že tě sleduje budoucnost“, snímek od Heidi Rondakové

Na tomto portrétním snímku se žena dívá do objektivu. Je nápadná, má vysoké lícní kosti, plné rty, které vystupují z v reliéfu nejvíce, a velmi tmavé, skoro černé oči. Světlo jí dopadá na čelo a hřbet nosu a pravá strana její tváře je ve stínu.

Na hlavě má propracovanou ozdobu. Po obou stranách hlavy, vedle očí, výrazně vstupují z plochy dvě kulatá zařízení, která vypadají jako fotoaparáty, s kulatými červenými světly uprostřed, otočená na diváka. Zařízení jsou připojena něčím, co připomíná kabely, které vypadají téměř jako stonky rostlin. Můžeme je snadno v obrazu nahmatat. Nahoře na hlavě má žena shluky bledých, mechovitých oválných tvarů, které rovněž v reliéfu vystupují. Vypadají, jako by to byly pupeny květin, nebo dokonce houby.

Na sobě má halenku světlé barvy s vysokým límcem. Jako by zelený mech a tráva vyrůstaly přímo z tkaniny, strukturu můžeme cítit dotekem. Tato uhrančivá a neobvyklá postava, symbiotická kombinace technologií a přírody, je umístěna na černém pozadí.

Nahoře na hlavě má žena shluky bledých, mechovitých oválných tvarů. Vypadají jako pupeny květin, nebo dokonce houby.“

„Představ si, že tě sleduje budoucnost“ od Heidi Rondakové, snímek který ukazuje simulaci poruchy zraku při počínajícím zeleném zákalu
„Představ si, že tě sleduje budoucnost“ od Heidi Rondakové, snímek který ukazuje simulaci poruchy zraku při počínajícím zeleném zákalu

Pomocí posuvníku si můžete prohlédnout simulaci počínajícího zeleného zákalu

Původní snímek

Na sobě má halenku světlé barvy s vysokým límcem. Jako by zelený mech a tráva vyrůstaly přímo z tkaniny, strukturu můžeme cítit dotekem. Tato uhrančivá a neobvyklá postava, symbiotická kombinace technologií a přírody, je umístěna na černém pozadí.

Jmenuji se Heidi Rondaková a jsem módní fotografka. A i když tento obrázek může vypadat jako fotografie – dokonce trochu připomíná některé z mých vlastních prací – fotografie to není. U jeho vzniku nebyla žádná kamera, žádné studio, a modelka v jeho středu neexistuje.

To proto, že jsem tento obrázek 20. ledna 2024 vytvořila za pomoci umělé inteligence – neboli AI.

Pomocí generativního softwaru AI můžete vytvářet obrázky, jako je tento, prostřednictvím psaných výzev. Chcete-li vytvořit obrázek v jednom z těchto programů, jednoduše zahájíte výzvu slovem „Imagine“.

Jak již to slovo napovídá, je to výzva k vytvoření obrazu zachycujícího svět nebo budoucnost, které ještě neexistují. Snažím se tento postup používat způsobem, který vytváří obrazy budoucnosti se všemi technickými, ekologickými a společenskými nadějemi a sny spojenými v jednom záběru.

Generativní umělá inteligence se učí z toho, co už existuje. A tyto programy jsou inspirovány rozsáhlou sbírkou obsahu a informací, které již existují – od science fiction, přes filmy, knihy a tak dále. Proto je potenciál toho, co již mohou vytvářet, téměř neomezený.

Umělá inteligence nás nutí přehodnotit kreativitu: co to znamená, a jak ji používáme k vyjádření sebe sama.

Příběh za snímkem
Módní fotografka Heidi Rondaková si představuje budoucnost – prostřednictvím úchvatného obrazu generovaného umělou inteligencí.

Tvorba takových obrázků ukazuje, jak je umělá inteligence silná a přesvědčivá. Ale nástup této technologie přináší také otázky a výzvy.

Jednou z nich je to, že nás nutí přehodnotit kreativitu: co to znamená, a jak ji používáme k vyjádření sebe sama.

Podstata kreativity spočívá v naší schopnosti kombinovat různými způsoby stávající koncepty. Takto si přestavujeme něco nového – spojováním myšlenek a prvků, které již známe, k vytvoření něčeho vizionářského, něčeho jiného.

V závislosti na tom, jak celý problém vnímáte, může být AI hrozbou pro lidskou kreativitu; nebo by ji mohla podpořit.

A i když se program, který jsem použila, zaměřuje na vytváření vizuálních děl, generativní AI nás také nutí klást si otázky ohledně slov, která používáme.

To proto, že obraz vzniká na základě psaného jazyka. Je to fascinující, protože to zpochybňuje naše chápání a používání slov – zejména když obrazy vytvořené umělou inteligencí nevytvoří obraz, jaký jsme si představovali.

Významy slov se mohou výrazně lišit; závisejí na individuálních definicích, kontextu, ve kterém jsou, a nesčetných dalších faktorech. Programy AI často chápou slova velmi doslovně, nutí nás měnit úhly pohledu a přizpůsobit se tomu, jak se stroj učí.

Rychlost, s jakou se AI rozvinula a rozšířila do všech oblastí života i práce, vyvolala u některých lidí obavy ohledně její budoucnosti. Já jsem však v tomto směru optimistická.

Tento obrázek je příkladem tohoto pozitivního pohledu. Ukazuje, že příroda bude vždy součástí lidské identity, i přes rostoucí roli technologií v našem životě. Technologické prvky na tomto snímku nepůsobí rušivě, jsou vetkány do látky identity modelky a bez problémů koexistují s prvky přírodními.

Možná nejneobvyklejší součástí obrazu jsou zařízení, která má žena po stranách hlavy. Vypadají jako fotoaparáty ve tvaru očí, které bdí na obou stranách její symetrické tváře.“

Možná nejneobvyklejší součástí obrazu jsou zařízení, která má žena po stranách hlavy. Vypadají jako fotoaparáty ve tvaru očí, které bdí na obou stranách její symetrické tváře. Její sebejistý a energický výraz však naznačují, že nejsou překážkou, ale její součástí.

Futuristické objektivy se dívají na diváka a naznačují, že za nimi je jakýsi neznámý záměr. Může to budit dojem, že nás technologie sleduje, ne nutně zlověstným způsobem – možná se od nás učí, možná nám má vylepšit život.

Snímek je souhrou různých perspektiv – což je něco, co fotografové rádi dělají. Možná, že jednoho dne se jako příslušenství nebo přímo na těle budou nosit kamery, aby nám pomohly vylepšit omezené možnosti zraku.

Ať už bude budoucnost jakákoli, já si ji jako fotografka nedokážu představit bez svého fotoaparátu. A bez ohledu na to, jak daleko AI zajde, fotoaparáty nikdy nenahradí. Fotoaparát nás nevyzývá, abychom si něco představili, protože nemusí. Zachycuje to, co již existuje, co je skutečné a hmatatelné.

Ve své práci ráda experimentuji s potenciálem AI, protože věřím, že ji může vylepšit. Tuto technologii mohu použít jako stavební kámen nebo k vylepšení stávajících snímků.

A i když snímky generované umělou inteligencí fotografie nenahradí, mohou nás přesto inspirovat, abychom hranice snímků posouvali ještě dále.

Stejně jako u většiny nástrojů u ní záleží na tom, co s ní děláme. Umělá inteligence může usnadnit kreativní proces tvorby konceptů a také potvrdit kreativní záměry, ne-li je zlepšit, prostřednictvím počáteční vizualizace.

Někdy sním o fotografiích, které jsem nepořídila. A tehdy se k AI obracím, aby přesto vytvořila jejich obrazy. Pomáhá mi představit si skutečnost, která ještě nenastala. Pomáhá mi představit si budoucnost.

Zjistěte více o ambasadorce společnosti Canon, Heidi Rondakové

TISK SVĚTA NEVÍDANÉHO
Aby byl zážitek z výstavy Svět nevídaný vůbec možný, vytiskli jsme reliéfní verze ikonických snímků s Braillovým písmem pomocí softwaru Canon PRISMAelevate XL a řady tiskáren Arizona.

Prozkoumejte sbírku Svět nevídaný