Přeměna okamžiků na vzpomínky: tvorba vizuálních deníků s přenosnou tiskárnou Canon

Pro Theu Celine Grønstadovou, která je na sociálních sítích známá jako @theacceline, je deník víc než jen hobby. „Stal se velkou součástí mé každodenní rutiny,“ říká.

Thea je norská studentka, která studuje v Manchesteru ve Velké Británii. Ráda cestuje a začala s neuspořádanou tvorbou deníků, když před několika lety navštívila Japonsko, kde si kultura cení toho, jak se prezentují třeba i všední věci. Začínala maličkostmi, když dostala krásnou jízdenku na vlak a nevěděla, kam ji dát.

Princip tvorby neuspořádaných deníků je jednoduchý, vysvětluje Thea: „Prostě do nich zahrnete cokoli. Pokud jedete vlakem, necháte si jízdenku. Pokud někam letíte, tak si necháte palubní vstupenku. Pokud se chystáte do muzea, vyzvednete si tam mapu muzea nebo něco podobného.“ Na rozdíl od některých jiných autorů ona sama vnáší do deníků prvek organizace. „Když pojedu navštívit nové město, dám to všechno na jednu stránku s názvem města. Potom se na to můžu znovu podívat, je to perfektní připomenutí.“

Když začala, psaní deníků se odehrávalo hlavně na cestách, kdy nadšeně sbírala nové věci na nových místech – ale nyní je to součást jejího každodenního života. „Když budu chodit po Manchesteru, vezmu si cokoli, na co narazím. Když jdu do muzea, restaurace nebo na večeři s přáteli, dám všechno do svého deníku,“ říká.

Zde Thea hovoří o tom, jakým postupem do deníku zapisuje a jak taková činnost přináší klid a pocit přítomnosti v daném okamžiku v jejím rušném životě. Podělí se s námi o to, jak psaní deníků poskytuje hmatatelné památky i výzvy k zamyšlení. A nakonec odhaluje, jak přenosná tiskárna Canon Zoemini 2 a aplikace Canon Mini Print rozšířily její kreativitu a pomohly jí zachytit zážitky a pocity v trvalé podobě.

Jedna z lákavých věcí na psaní deníků je to, že vytvářejí trvalé památky: „Líbí se mi, že můžete mít vzpomínky před sebou fyzicky na papíře.“ Thea sama má ráda fyzické vlastnosti, hmatatelnost a vjemy z papíru – „miluji pocit různých textur a použití různých per.“ Pro Theu je však proces důležitější než konečný výsledek.

„Můj mozek vypne a moc nepřemýšlím, prostě jen něco dělám. Myslím, že to je v dnešním světě opravdu důležité, když jsme všichni přilepení k telefonům a jsme neustále na sociálních sítích.

Psaní deníků je obvykle součástí mé pozdně večerní rutiny – jsem ráda hodinu nebo dvě bez obrazovky, kdy se jen zamýšlím nad uplynulým dnem. Pomáhá mi zůstat přítomná v daném okamžiku, mimo dosah telefonu. Takhle může moje kreativita plynout a je to krásný způsob, jak ukončit den. Má to také velmi léčivý vliv na rušný život.“

Thea prozrazuje, že si píše deníky od mládí, ale nikdy se jí nelíbilo, co vytvořila, protože chtěla, aby všechno bylo perfektní. Průlom nastal, když si uvědomila, že estetika konečného výsledku není to, o co vlastně jde.

„Neexistují žádná pravidla, jen to, co právě v danou chvíli cítíte. Nejde jen o zachycení toho, co je hezké a vypadá to dobře, ale zachycení okamžiku a momentálních pocitů – takže ten okamžik je pak skutečný. Psaní mne nudí, takže možná přidám jen odstavec o tom, jak jsem se cítila nebo co jsem dělala – ale hlavně obrázky mluví samy za sebe.

„Můžu se pak ohlédnout za tím, jak jsem se cítila – a je hezké se ohlédnout a zamyslet se, dokonce i nad špatnými dny. Pomáhá to zůstat v kontaktu s každou stránkou vaší osobnosti, i když jste se změnili. A výsledek vypráví příběh sám o sobě – pokud stránka hraje všemi barvami, byl to pravděpodobně dobrý den; pokud je smutná a méně barevná, možná ten den až tak dobrý nebyl. Aniž bych o tom přemýšlela, vizualizace odráží mé tehdejší pocity.“

Fotografie se staly nezbytnou součástí Theiných deníků, ale nebylo to tak vždy. „Nikdy jsem neměla přístup k tiskárně,“ vysvětluje. „Ale vždycky jsem měla ráda fotostánky. Ráda vkládám do deníků fotografie – umožňují vám ohlédnout se za tím, jak jste v té době vypadali, nebo oživit vzpomínku na scenérii. Vždy to přidá něco navíc a usnadňuje ohlédnutí i zamyšlení nad tím, jaké to v té době bylo. Pokud to byl významný den, fotografie vyvolávají spoustu pocitů.

„Pořizuji spoustu fotografií na telefonu – stalo se to velkou součástí našeho života, jenže snímky pak nevyhnutelně jen „chytají prach“ v úložištích telefonů. Tisk udělá ze vzpomínky fyzickou, hmatatelnou věc.“

Nyní, když má Thea fototiskárnu Canon Zoemini 2, může tisknout, kdykoli chce. Je to nástroj, který používá k okamžitému převedení fotografií z telefonu do deníku, aniž by to narušilo její zapisovací postupy.

Tiskárna je kompaktní a bateriově napájená a k chytrému telefonu se připojuje bezdrátově – můžete ji tedy používat kdekoli. „Můžu cestovat a mít ji v tašce, a někdy skutečně dělám deník průběžně, ať jsem kdekoli – například v kavárně, když se setkám s přáteli.“ Tisk je snadný a okamžitý – fototiskárna Canon Zoemini 2 tiskne bez inkoustu, takže jej nikdy nemusíte doplňovat. Výtisky jsou odolné proti rozmazání i vodě a jsou připravené k použití a sdílení v okamžiku, kdy z tiskárny vyjdou. Samolepicí zadní strana znamená, že nepotřebují lepidlo a můžete přidat obrázky do deníku téměř kdykoli.

„Líbí se mi všestrannost tiskárny Canon Zoemini 2 – je tak malá a zvládne vše, co po ní chcete!“

Thea ráda používá aplikaci Canon Mini Print k úpravě stylu svých snímků a přidávání kreativních prvků. „V aplikaci je tolik skvělých funkcí. Líbí se mi nálepky, které můžete přidat k obrázkům, třeba malé srdce. Má tolik zábavných šablon a filtrů rozvržení – můžete snímek naladit do Halloweenu nebo tak, aby vypadal jako snímek pořízený ve fotostánku. Tenhle mám asi nejradši – používám ho hodně. Opravdu se mi líbí možnost koláže, protože ji můžete použít k vytvoření ještě menších obrázků a pak je vystřihnout, takže mohou být tak malé, jak si přejete.

„Často upravím jednu fotografii tak, aby odpovídala velikosti stránky, a přidám jednu normální fotografii něčeho, co mi se mi zdá hezké. Ráda to míchám a kombinuji různé zábavné funkce, jako jsou rámečky a filtry a nápisy – čím více různých textur a efektů na stránce, tím radši se na ni dívám.“

Thea sdílí své nadšení pro psaní deníku s komunitou Sisterhood of the Travelling Journal (Sesterství cestovních deníků). Jde o neformální komunitu těch, kdo oddaně vedou deníkové záznamy z cest a každý měsíc nechají kolovat nový deník. Každá členka do něj může přidat tolik, kolik chce, svým vlastním stylem, a poté ho pošle dál. „Je hezké mít komunitu, se kterou můžete psaní deníku sdílet,“ poznamenává Thea. „Hodně jsem se inspirovala u ostatních dívek. Je tak snadné držet se toho, co se vám líbí, ale opravdová zábava je dostat se ze své komfortní zóny a znovu vytvořit to, co dělají ostatní dívky!“

Jaké rady by Thea dala lidem, kteří si chtějí vést deník? „Je důležité si uvědomit, že neexistují žádná pravidla. Je zábava dělat to, z čeho máte dobrý pocit.“

Doporučuje používat fotografie. „Pokud se nad něčím zamýšlíte, přidání fotografií do toho může vnést trochu zábavný tón. Pokud píšete o tom, co si v životě přejete, pak se to může svým způsobem projevit přidáním malého obrázku. Můžete si vybrat vlastní cestu a přidat jakýkoli obrázek, který se vám líbí – vytvořit náladové nástěnky nebo do deníku zahrnout fotografie domácích mazlíčků, přátel a členů rodiny, abyste si je mohli připomenout.

„Nejdůležitější věc je ten proces. Zamýšlejte se nad věcmi, nechte svou kreativitu plynout a nenechte se odradit estetikou.“

Thea zjistila, že fototiskárna Canon Zoemini 2 je pro psaní deníků osvobozující. „Je tak všestranná – a tak přenosná, že se můžete nad věcmi zamyslet a ihned je použít, ať jste kdekoli. Neomezuje vás ani neomezuje možnosti, které máte.

„Mít tuto tiskárnu je opravdu zábavné. Jste díky ní kreativnější, protože vás nic neomezuje.“


Autor textu: Alex Summersby