Hyperfokální zaostřování

Ulička z obou stran lemovaná stromy se zaostřeným popředím i pozadím.

Hyperfokální vzdálenost je vzdálenost, na kterou získáte maximální hloubku ostrosti při jakékoli dané ohniskové vzdálenosti objektivu a cloně. To znamená, že zaostřování na hyperfokální vzdálenost je praktická technika pro všechny fotografy, ale zvláště pro fotografy krajinářské, kteří chtějí mít snímky ostré od popředí až k horizontu.

Přibližný odhad

Fotografka držící fotoaparát.

Protože je hloubka ostrosti přibližně dvakrát delší za bodem zaostření než před ním, mnoho fotografů stanovuje přibližný odhad hyperfokální vzdálenosti zaostřením na bod v jedné třetině hloubky scény, kterou chtějí mít zaostřenu. I když může být tento přístup užitečný, může být obtížné stanovit, kam umístit bod zaostření. Pokud tedy máte možnost, je lepší dodržet postup přesného zaostřování s použitím hyperfokální vzdálenosti.

Vyberte si objektiv

Stejná fotografka upravující ohniskovou vzdálenost objektivu.

Prvním krokem je upevnění fotoaparátu na stativ a výběr objektivu, který vám poskytne zorný úhel pohledu potřebný ke komponování scény. Pokud se jedná o objektiv se zoomem, nastavte požadovanou ohniskovou vzdálenost. Ta je totiž nutná pro výpočet hyperfokální vzdálenosti.

Nastavte clonu

Volič režimů fotoaparátu nastavený do režimu AV.

Nastavte fotoaparát do režimu Aperture Priority (Av) (Priorita clony (Av)) nebo do Manual (M) (Manuální (M)), abyste měli clonu úplně pod kontrolou. Jelikož celý smysl využití hyperfokální vzdálenosti spočívá v dosažení maximální ostrosti, bude potřeba použít vysoké clonové číslo, abyste dosáhli velké hloubky ostrosti. Chcete-li však dosáhnout nejostřejších snímků, vyhněte se použití nejvyššího dostupného zaclonění objektivu fotoaparátu – například je-li to hodnota f/22, zkuste místo toho použít hodnotu f/16. Možná zjistíte, že detaily jsou při použití nastavení f/11 ještě ostřejší. Důvod spočívá v tom, že při nastavení nejvyšších hodnot clony jsou nejvíce patrné změkčující účinky difrakce. Váš fotoaparát možná nabízí funkci „Diffraction correction“ (korekce difrakce), která může pomoci část ostrosti obnovit. Tuto funkci lze zapnout na obrazovce nastavení „Lens aberration correction“ (korekce odchylky objektivu).

Výpočet hyperfokální vzdálenosti

Jakmile znáte ohniskovou vzdálenost a clonu, které chcete použít, můžete vypočítat hyperfokální vzdálenost pomocí tohoto vzorce.

Hyperfokální vzdálenost = (ohnisková vzdálenost × ohnisková vzdálenost) / rozptylový kroužek × clonové číslo

Ohnisková vzdálenost bude záviset na nastavení objektivu nebo zoomu, které používáte.

Velikost tzv. „rozptylového kroužku“ je 0,019 mm pro fotoaparáty APS-C EOS a 0,030 mm pro plnoformátové fotoaparáty EOS.

Clonové číslo je hodnota clony, kterou ve fotoaparátu nastavíte.

Tady je příklad: pokud jste na objektivu s ohniskovou vzdáleností 28 mm nastavili hodnotu clony f/16 a používáte plnoformátový fotoaparát, hyperfokální vzdálenost je přibližně 1,6 metru.

28 mm × 28 mm = 784 mm

0,030 mm × 16 = 0,48 mm

784 mm / 0,48 = 1 633 mm (1,63 m)

Existuje nespočet aplikací určených ke stanovení hyperfokální vzdálenosti na chytrých zařízeních, které tento výpočet provedou za vás. Dobrá aplikace vám umožní zvolit fotoaparát nebo velikost snímače, abyste získali přesnou hodnotu. Je pouze potřeba zadat fotoaparát, údaje o cloně a ohniskové vzdálenosti a přečíst si vypočtenou hyperfokální vzdálenost.

Nalezení bodu zaostření

Prst ukazující na značku přeškrtnutého kruhu na těle fotoaparátu.

Zde je nejlepší možností ruční zaostřování. Většina objektivů je opatřena stupnicí vzdáleností, která představuje nejjednodušší způsob nastavení hyperfokální vzdálenosti. Pokud tuto stupnici na objektivu nemáte, pak nejvhodnější způsob, jak zajistit zaostření ve správném bodu, je často změřit vzdálenost od snímače fotoaparátu. Najděte značku na těle fotoaparátu. Chcete-li, můžete použít měřicí pásmo. Pokud však znáte délku svých kroků nebo chodidla, je pouze potřeba vyjít z hyperfokální vzdálenosti a najít nějaký prvek, který můžete použít jako značku při zaostření objektivu.

Živý náhled

Stejná fotografka sledující obrazovku fotoaparátu.

Objektiv můžete zaostřit při pohledu hledáčkem, ale mnoho fotografů považuje při manuálním zaostřování za užitečný živý náhled – díky zvětšenému zobrazení se lze totiž snáze ujistit, že máte zaostřeno přesně na správné místo.

Jakmile je objektiv zaostřený a je nastavená expozice se zvolenou clonou, jste připraveni pořídit fotografii s vědomím, že dosáhnete maximální hloubky ostrosti.

Související výrobky

Související články