Když si ve svých videích pohrajete s časem a pohybem, můžete odhalit svět, který je vašemu pohledu normálně skrytý – zpomalte rychle se pohybující akci nebo zrychlete delší události, jako je vycházející slunce nebo mraky pohybující se přes oblohu. Nyní se o své techniky pro snímání napříč celým časovým spektrem, od zpomaleného pohybu až po časosběrné a hyperlapse video, podělí specializovaný filmař Matthew Vandeputte.
Klíčem ke všem těmto technikám je snímková frekvence. Tou nastavíte rychlost nahrávání a přehrávání záznamu ve snímcích za sekundu (sn./s). Nejběžnější standardní rychlosti záznamu a přehrávání jsou 25 sn./s nebo 30 sn./s. Filmy mají obvykle 24 sn./s, takže rychlost 25 sn./s působí „filmověji“, zatímco rychlost 30 sn./s vypadá ostřeji a často je upřednostňována například pro zachycení rychlých sportů a zpráv.
Nezáleží na tom, kterou si vyberete, ale obvykle by se měly snímkové frekvence záznamu a přehrávání vzájemně shodovat. Chcete-li pořídit záznam zpomaleného pohybu, musíte nahrávat s rychlejší snímkovou frekvencí – pokud například zaznamenáváte rychlostí 50 sn./s a záznam přehráváte rychlostí 25 sn./s, pak bude mít všechen pohyb poloviční rychlost.
Chcete-li urychlit průběh času, musíte nahrávat s pomalejší snímkovou frekvencí. Pokud fotografujete 25 jednotlivých snímků za delší dobu a poté je přehráváte rychlostí 25 sn./s, můžete zkrátit minuty, hodiny a dokonce i dny na jedinou sekundu videa. Tímto způsobem se vytvářejí časosběrná a hyperlapse videa. Hyperlapse je typ časosběrného snímání, kdy se kamera pohybuje. Časosběrný snímek se tradičně pořizuje na stativu nebo na posuvném ovladači pohybu, aby fotoaparát zůstal téměř na stejném místě, ale pro pořízení hyperlapse záznamu se poloha fotoaparátu mezi jednotlivými fotografiemi posouvá.