Od digitálního k analogovému: Jak tisk přidal další rozměr ke svérázným cestovatelským fotografiím Katie Edwardsové

Fotografka a influencerka Katie Edwardsová se zabývá neobvyklým druhem fotografování na cestách: specializuje se na zachycení světa z okna vlaku. Putovala tisíce kilometrů po celé Evropě a Spojených státech, pořídila stovky tisíc fotografií a sdílela vybrané snímky jak online na svých účtech sociálních sítí, tak i v tištěné podobě na výstavách.

Nedávno si však vzala s sebou na cestu vlakem kompaktní fototiskárnu Canon, aby mohla tisknout a sdílet snímky přímo na místě. Díky aplikaci SELPHY Photo Layout v chytrém telefonu, která jí umožnila přenést fotografie z fotoaparátu a bezdrátově je vytisknout na přenosné tiskárně, si mohla vzít kompaktní mini fotostudio s sebou všude, kam se vydala. Hlavní myšlenkou bylo, že i když její fotografie zachycují prchavé okamžiky, výtisky je uchovávají a vracejí do fyzického světa v podobě malých hmatatelných fragmentů sdíleného zážitku. Jak se ukázalo, projekt vyvolal propojení, která Katie nečekala. Co se vlastně stalo?

Všechno to začalo před několika lety. Kdykoli profesionální fotografka Katie nasedla na vlak, aby fotografovala po celé Velké Británii, měla s sebou samozřejmě fotoaparát – a tak se zrodila její neobvyklá vášeň. „Asi po šesti měsících,“ vzpomíná, „jsem začala dělat výpravy speciálně zaměřené na okna vlaku. Začala jsem malým výletem do Nizozemska, protože jsem chtěla vyfotografovat tulipány z okna vlaku. Tam to vzniklo a dál rostlo.

„Začala jsem podnikat dlouhé cesty vlakem po Evropě, když jsme nyní už s mým manželem měli vztah na dálku – on byl v Německu a já jsem byla ve Velké Británii. Teď jsme cesty rozšířili do zbytku Evropy a cestovali společně.“

Před nedávnem Katie dokončila 10 000 mil dlouhou cestu kolem USA vlaky Amtrak. Výsledkem byla výstava výtisků v londýnské galerii. V dubnu 2026 sponzorovala společnost Interrail výstavu jejích snímků Nizozemska v květu z oken vlaku. Výstava se konala na hlavním nádraží Utrecht Centraal.

„Zpočátku to pro mě bylo hlavně o jednotlivé fotografii a zachycení nepravděpodobného okamžiku,“ vysvětluje Katie. „Někdy je to krajina, ale ve skutečnosti jde spíše o nepravděpodobné detaily, které byste mohli v rychlosti zachytit.

„Na nedávné cestě z Bělehradu do Sarajeva jsem zachytila obrázek dívky uprostřed skoku na trampolíně – je doslova ve vzduchu, mává a je jen na okraji záběru. Už jsem projela kolem stovek zahrad a trampolín, a tohle bylo na mém seznamu přání, moc jsem chtěla, aby se taková věc stala. A cítila jsem úžasnou radost. Některé z nejradostnějších pocitů přicházejí, když se mi podaří zachytit z okna vlaku něco nepravděpodobného. A téměř ještě více uspokojující je, když je něco jen na okraji záběru, protože se to tam vlastně málem nedostalo.“

Ale tady to nekončí. „Zjistila jsem, že vlak se chová jako dokonalý vozík – když fotografujete v režimu sekvenčního snímání a pak všechna tato okna seřadíte za sebou, máte obrovská lineární panoramata. Nebylo to plánované, ale opravdu mě to nadchlo.“

A potom, jak říká, začala spojovat sekvence snímků dohromady, a v podstatě tak vytváří filmy stop-motion. „Nejdříve bylo důvodem jen to, že jsem chtěla najít způsob, jak je sdílet online a dát jim trochu větší dosah. Ale myslím, že pak to bylo skoro stejně o natáčení filmů jako o fotografování.“

Sdílení jejího díla mělo překvapivý výsledek, odhaluje Katie. „Někdy se lidé, které jsem vyfotografovala oknem, na snímcích našli a pak mě oslovili. Bylo neskutečné se takhle s někým spojit jen proto, že jsem ho náhodou jednou vyfotografovala z jedoucího vlaku.“

Katie říká, že toto spojení s lidmi je pro ni nyní důležité. To byl jeden z důvodů, proč chtěla uspořádat výstavu na hlavním nádraží Utrecht Centraal – „Pomyslela jsem si, že by bylo vzrušující setkat se s lidmi, kteří právě vystoupili z vlaku na trase, kterou jsem fotografovala.“ Tento komunitní aspekt rozšířila tím, že také založila svůj Rail Mail Club (Klub vlakové pošty): každý měsíc posílá předplatitelům výtisk pohlednice se snímkem z okna vlaku, společně s dopisem, který vypráví příběh skrytý za obrázkem.

Pro Katie má hmatatelnost tisku zásadní význam. Internet je v mnoha ohledech geniální, ale pro mě je přirozené chtít tu fyzickou interakci. I když se s někým ve skutečnosti nesetkáte, je to jakási fyzická výměna.“

To byl záměr Katie pro tento projekt s výtisky. Plánovala tisknout fotografie ve vlaku a nechat výtisky ve vagonu, kde byly pořízeny. Na zadní straně každého výtisku vyzvala kohokoli, kdo ho našel, aby napsal něco o své vlastní cestě nebo prostě o tom, co v té chvíli cítí. Tímto způsobem se výtisky staly výměnou mezi anonymními cestovateli, kteří zachytili v hmatatelné podobě pomíjivý okamžik, na který jiní lidé reagovali. Místo pouhého digitálního obrazu, který někdo komentuje online, fyzický výtisk na skutečném místě změní způsob, jak se k němu lidé vztahují.

„Mám takové věci moc ráda – něco někde skrýt a vyvolat interakci s lidmi,“ svěřuje se Katie. Odhaluje, že na hlavním vlakovém nádraží v každém hlavním městě, které navštívila, skryla malé gumové razítko s jedinečným kódem. Její příznivci ze sociálních médií jsou zváni, aby si přinesli vlastní razítkovací inkoustové podložky a papír a pořídili si otisk – a pokud jich sesbírají deset, pošle jim bezplatný plakát. Hledání pokladu přilákalo odpovědi „odevšud“, hlásí, „od Ankary až po Stockholm.“

Obdobně Katie uvažovala při tomto tiskovém projektu a vzala s sebou do vlaku kompaktní tiskárnu Canon SELPHY CP1500. Tato přenosná fototiskárna byla pro daný úkol ideální – používá technologii sublimačního tisku na bázi barviva, což znamená, že produkuje živé barevné výtisky v kvalitě fotolaboratoře bez nutnosti používat samostatné inkoustové kazety. Výtisky jsou zcela suché a lze je vzít do ruky hned, když vyjdou z tiskárny, a jsou odolné proti vodě, poškrábání a otiskům prstů.

Tisk byl velmi jednoduchý. Tiskárna SELPHY CP1500 nabízí řadu možností připojení, včetně rozhraní USB-C pro připojení počítačů, fotoaparátů a jednotek USB flash, a má vestavěnou čtečku karet, takže můžete kartu SD z fotoaparátu zasunout přímo do tiskárny. Katie se rozhodla bezdrátově tisknout pomocí aplikace SELPHY Photo Layout v chytrém telefonu.

V aplikaci máte možnost přizpůsobit fotografie před tiskem, přidávat text, okraje a kreativní efekty, jako jsou razítka. Na výběr máte z celé řady šablon pro umístění jedné nebo více fotografií. Katie si zvolila tisk snímků bez vylepšení, v největší velikosti pohlednice. „Rozhodla jsem se, že nebudu přidávat efekty, popisky nebo štítky,“ vysvětluje – „chtěla jsem, aby to působilo osobněji a aby lidé ručně psali odpovědi na druhou stranu.“

Jedna možnost v aplikaci Katie oslovila: přidání QR kódu, vytvoření odkazu, který mohou diváci naskenovat a přejít na web nebo stránku sociálních médií. „Bylo by zábavné nechat tam výtisk s QR kódem a pak čekat, co se stane, když ho někdo najde. To byl vlastně můj původní nápad – nechat tam výtisky a pak vidět, jaké spojení díky nim lidé naváží.“

Katie zanechala na vlakových sedadlech výtisky velikosti pohlednice, a lidé skutečně zanechávali ručně psané odpovědi na zadní straně. Ale začalo se dít i něco jiného: už to, co Katie dělala, prolomilo ledy a vyvolalo rozhovory s jejími spolucestujícími. „Zvláštní je už to, že stojíte ve vlaku a fotografujete. Ale když ve vlaku vytáhnete tiskárnu a začnete tisknout... lidé začali být zvědaví.

„Každý je ve vlaku z jiného důvodu, dojíždí, nebo je třeba na velké výpravě, a tohle byl rozhodně katalyzátor rozhovorů.“

Společným vláknem táhnoucím se dílem Katie je vytváření osobních spojení prostřednictvím sdílených zkušeností. Říká, že bez ohledu na způsob, jakým sdílí snímky z oken vlaku, tolik lidí napíše a řekne: „jé, to je cesta, kterou jsem chodila každý den do školy“ nebo „to je farma mého otce“. „Je neuvěřitelné sdílet tyto snímky a pak se od jiných lidí dozvídat příběhy o tom, co pro ně malý prostor v záběru znamená.“

Tento projekt však přidal nový rozměr. Tisk snímků přímo na stolku ve vlaku pomocí tiskárny SELPHY CP1500, která dokáže tisknout výtisky tak rychle a bez námahy, učinilo proces „překvapivě bezprostředním“, poznamenává. „Je fantastické, že můžete fyzicky držet pohled z okna v ruce, zatímco jste pořád ještě ve vlaku, který se řítí krajinou.“ Její spolucestující nakonec na tuto bezprostřednost reagovali velmi srdečně.

Výtisky z tiskárny SELPHY CP1500 jsou odolné a lze na ně psát, což z nich dělá ideální věci na památku, říká Katie. Pro ni jde však „rozhodně více o ty interakce. Je to určitě něco úplně jiného než výstřižky nebo tvorba cestovního deníku nebo něco takového.“

Jelikož jsou výtisky hmatatelné a tak bezprostřední, „v některých ohledech je to jako přenést vnější svět přímo do vlaku, což by jinak nebylo možné. Takže to bylo méně o výtiscích nebo jen prchavých okamžicích vně vlaku a více o propojování uvnitř vlaku. Jsem ráda, že to tak dopadlo.“


Autor textu: Alex Summersby