Astrofotografování: Tipy pro fotografování noční oblohy a hvězd

Stát v noci venku a vzhlížet ke hvězdám je opravdu kouzelný zážitek. Díky pokrokům v technologii fotoaparátů je zachycení zázraku noční oblohy dnes mnohem snazší než kdy dříve.

Zde zkoumáme, jak funguje astrofotografie, jaké vybavení potřebujete k nočnímu fotografování, včetně časosběrných snímků a snímků hvězdných stop, a nejlepší techniky a nastavení fotoaparátu pro noční fotografování.

Než se vydáte fotografovat, nezapomeňte se podívat na předpověď počasí, protože pokud chcete získat jasné snímky hvězd, potřebujete jasnou noční oblohu. Částečná oblačnost však může vašim nočním fotografiím dodat atmosféru, buďte tedy kreativní a využijte počasí ku prospěchu. Myslete na vítr: Pokud jsou mraky relativně nehybné, nebudou na snímcích s dlouhou expozicí vypadat příliš rozmazaně.

Zabalte si náhradní baterie a paměťové karty, čelovku a teplé oblečení. Nezapomeňte uložit baterie do kapes, protože když jsou vystaveny chladu, vybíjejí se rychleji.

Chcete-li získat ty nejlepší snímky noční oblohy, musíte se vydat do přírody, daleko od veškerého světelného znečištění. K identifikaci oblastí, které budou vhodné pro fotografování, lze použít řadu online zdrojů, jako jsou mapy světelného znečištění či Bortleova stupnice. Najděte si tiché místo bez umělého osvětlení. Světla ve městě hvězdy přesvítí, stejně jako to dokáže úplněk, nebo dokonce půlměsíc, takže při plánování fotografování hvězd zkontrolujte lunární kalendář.

Nejlepší doba k fotografování Mléčné dráhy na severní polokouli je mezi březnem a zářím, kdy na obloze vypadá nejvýše. Snažte se fotografovat mezi půlnocí a 5. hodinou ráno, ideálně během noci, kdy je nov. Na jižní polokouli trvá období, kdy je Mléčná dráha viditelná, o trochu déle – od února do konce října. Podívejte se na webové stránky a aplikace pro přesné časy astronomických událostí, takže si můžete naplánovat, kam jít a kdy fotografovat.

Pokud chcete fotografovat hvězdnou oblohu, musíte mít svůj fotoaparát plně pod kontrolou. Zvolte proto ruční režim (M) a vyzkoušejte některá z nastavení popsaných níže.

• Rychlost závěrky: Hvězdy se při otáčení Země pohybují, takže pokud chcete zachytit přesné tečky světla, nastavte rychlost závěrky na 6 až 20 sekund. Pokud bude ještě delší, výsledkem budou hvězdné stopy.
• Clona: Budete také muset použít nižší clonové číslo (ideálně cokoli mezi hodnotami f/1,4 a f/2,8, ale pokud nemáte přístup ke světelnému objektivu, stačí i f/4). Tak se do fotoaparátu dostane co nejvíce světla a čas expozice zůstane relativně krátký. Nezapomeňte, že menší clona přináší menší hloubku ostrosti, což znamená, že vše v bezprostřední blízkosti bude neostré.
• ISO: Třetím faktorem ovlivňujícím expozici na fotografiích je nastavení citlivosti ISO. Čím vyšší je číselná hodnota citlivosti ISO, tím citlivější bude snímač na světlo dopadající přes clonu. Pokud zajdete příliš daleko, vaše snímky začnou vypadat zrnité. Než začnete experimentovat s nastavením citlivosti ISO, ujistěte se, že jste spokojeni s clonou a rychlostí závěrky. Nejprve vyzkoušejte citlivost ISO 1600 a poté pokračujte výš od tohoto bodu a zjistěte, jaký to bude mít vliv na vaše výsledky.

Fotografování noční oblohy dokáže pořádně otestovat schopnosti automatického zaostřování jakéhokoli fotoaparátu. Zvažte přepnutí na ruční zaostřování otočením přepínače AF/MF na těle objektivu Canon. Pokud váš objektiv tento přepínač nemá, vyberte v nabídce fotoaparátu možnost MF. Bezzrcadlové fotoaparáty, jako jsou Canon EOS R6 Mark III a EOS R8, nabízejí zvětšený náhled scény jak na elektronickém hledáčku, tak na zadní obrazovce a umožňují mimořádně přesné ruční zaostřování. Další výhodou je, že se automaticky zvýší jas snímku v hledáčku.

Fotoaparáty s vysokým rozlišením, například Canon EOS R5 Mark II, mohou mít obrovský vliv na fotografování noční oblohy, protože vám při fotografování hvězd umožní zachovat mimořádně jemné detaily. To může znamenat rozdíl v tom, jestli budou, nebo nebudou vidět i ty nejmenší a nejbledší hvězdy. Tato úroveň detailů je důležitá zejména v případě, když chcete své snímky hvězdné noční oblohy vytisknout*.

K fotografování hvězd se nejvíc hodí objektivy s vysokou světelností, za které navíc nemusíte utrácet žádný majlant. Například objektiv Canon RF 35mm F1.8 Macro IS STM je skvělým objektivem pro astrofotografování. Mírně široké zorné pole tohoto objektivu pojme velký pruh noční oblohy, zatímco vysoká světelnost zprostředkuje hodně světla a optická stabilizace obrazu umožňuje pořizovat noční snímky z ruky. Pro ještě rozsáhlejší záběry Mléčné dráhy jsou ideální volbou objektivy Canon RF 16mm F2.8 STM, Canon RF 24mm F1.8 MACRO IS STM nebo supertenký objektiv Canon RF 28mm F2.8 STM, protože kombinují široké zorné pole s vysokou světelností s kompaktním provedením.

Pokud dáváte přednost všestrannosti, kterou vám poskytují objektivy se zoomem, objektiv Canon RF 24-105mm F4-7.1 IS STM nabízí rozsah od velkoryse širokého zorného pole po ohniskovou vzdálenost teleobjektivu, což znamená, že tento objektiv může vykonávat dvojí funkci – jako portrétní objektiv i jako objektiv pro fotografování divoké přírody. Je také vybaven stabilizací obrazu, která umožňuje zpomalit závěrku při fotografování z ruky. Pro fotografy, kteří v této ohniskové vzdálenosti požadují ještě vyšší kvalitu, nabízí objektiv Canon RF 24-105mm F4L IS USM profesionální optiku řady L a těsnění za každého počasí.

Objektiv Canon RF 28-70mm F2L USM je úžasný standardní zoom pro astrofotografování s neuvěřitelně vysokou světelností f/2. Chcete-li získat větší šířku na širším konci, kde i několik milimetrů znamená hodně, vyzkoušejte objektiv Canon RF 24-70mm F2.8L IS USM.

Ultraširokoúhlý objektiv se zoomem Canon RF 15-35mm F2.8L IS USM dokáže zachytit velké množství noční oblohy, zatímco vy si můžete vychutnat vysokou světelnost a flexibilní rozsah zoomu. Přenosnější objektivy Canon RF 10-20mm F4L IS STM a Canon RF 14-35mm F4L IS USM jsou dobrými alternativami – jejich světelnost je jen o jeden interval nižší a poskytují ještě větší maximální zorné pole – objektiv Canon RF 16-28mm F2.8 IS STM je další lehkou a jasnou volbou.

Objektiv Canon RF 14MM F1.4L VCM, pravděpodobně nejlepší objektiv Canon pro astrofotografii, kombinuje panoramatický pohled s velmi vysokou světelností a usnadňuje tak zmrazení pohybu hvězd. Stejně jako ostatní jasné a širokoúhlé hybridní objektivy řady RF využívá pokročilé optické technologie společnosti Canon, které pomáhají vytvářet krásné a ostré fotografie noční oblohy. Na tak působivý objektiv je také překvapivě lehký. V našem průvodci nejlepší sada Canon pro fotografování za slabého osvětlení* zjistíte více o tom, v čem spočívají výhody nočního fotografování s objektivy typu RF.

Pokud hledáte lehký a cenově dostupný objektiv se zoomem pro bezzrcadlový fotoaparát se snímačem APS-C, jako je Canon EOS R100 nebo EOS R50, objektiv Canon RF-S 10-18mm f/4.5-6.3 IS STM nabízí mimořádně širokoúhlý záběr, který je dobrou volbou pro dramatické snímky noční oblohy a váží pouhých 150 g.

Vylepšete své fotografie noční oblohy tím, že do snímku zahrnete další prvky, které vám zajistí větší vizuální dojem – dobrými možnostmi jsou budovy, stromy, hory nebo jezera s odrazem. Někdy může samotným snímkům hvězd chybět perspektiva nebo osobnost, takže vždy hledejte něco jedinečného, co můžete vyfotografovat a přidat do snímku.

Tradiční technikou pro udržení ostrosti scény od popředí k pozadí je nastavit objektiv na jeho hyperfokální vzdálenost. K dispozici je mnoho aplikací pro chytré telefony, které mohou vypočítat tuto vzdálenost pro vás. Mnoho moderních objektivů nemá stupnici zaostřovací vzdálenosti, ale většina fotoaparátů Canon se systémem EOS R dokáže při použití objektivů typu RF zobrazit zaostřovací vzdálenost v hledáčku.

Kontrola různých oblastí na zadním displeji fotoaparátu pomocí zvětšeného náhledu umožňuje přesné ruční zaostřování, ale vzhledem k mělké hloubce ostrosti při nízkých clonových číslech může být zaostření celé scény nemožné. Další možností je pořídit dva nebo více snímků s různým nastavením zaostření a expozice, které jsou zvlášť přizpůsobeny oblastem popředí a vzdálené hvězdné obloze, a poté je sloučit do jednoho snímku v programu pro úpravy, který umožňuje vrstvení masek, například Adobe Photoshop¹.

Pokud byste vše raději zachytili v jednom záběru, ale oblasti v popředí jsou velmi tmavé, zkuste je osvětlit bleskem, jako je Canon Speedlite EL-10, který během dlouhé expozice vysílá jeden nebo více světelných záblesků. Můžete také popustit uzdu kreativity a během dlouhé expozice mávat světlem ze svítilna přes konkrétní objekty v popředí a oblasti zájmu. Pokud jste se na místo fotografování dostali autem. použijte světlomety vozu.

Zachytit fantastické světelné linie, které ztvárňují pohyb hvězd, je bezpochyby výzva, ale i tuto techniku zvládnete pomocí několika jednoduchých kroků. Začněte tím, že vyhledáte severní pól, což uděláte snadno pomocí aplikace pro mapy hvězd ve smartphonu. Pokud se umístíte tak, aby severní pól (nebo jižní pól, pokud jste na jižní polokouli) byl ústředním bodem fotografie, a použijete dlouhou expozici, výsledkem bude kruhový vzor kolem centrálního umístění. Nezapomeňte, že při fotografování s dlouhou expozicí je důležité použít stativ, aby nedošlo k rozmazání pohybu.

Hvězdy nesvítí příliš jasně, k zachycení jasných hvězdných stop je proto nutné použít vyšší citlivost ISO (800, 1600 nebo vyšší). Než se pustíte do dlouhých expozic, pořiďte několik zkušebních snímků, protože čím vyšší je citlivost ISO, tím více se bude na snímcích projevovat „šum“.

Přestože trvá 24 hodin, než hvězdy oběhnou celou oblohu, můžete dosáhnout vzhledu efektu hvězdných stop v plném kruhu díky dlouhé expozici kolem 60 až 90 minut. Pokud fotografujete na severní polokouli, umístění hvězdy Polárky na noční obloze vám poskytne referenční bod, kolem kterého se hvězdy budou otáčet.

Nejnižší dostupná rychlost závěrky je na mnoha fotoaparátech 30 sekund, pro delší expozice proto používejte ruční režim (M) s dlouhou expozicí. Tak budete moci nechat závěrku otevřenou tak dlouho, jak budete chtít. Nastavte zaostření na nekonečno a jakmile budete připraveni, zkuste expozici přibližně 30 minut. Potom se znovu na snímek podívejte. Může si to vyžádat několik pokusů – a pořádný kus vaší trpělivosti – ale nakonec dosáhnete výsledků, se kterým budete spokojeni.

Další možností je vytvořit časosběrné video noční oblohy. To můžete provést ručně snímáním sekvence fotografií a jejich následnou kompilací do videa, ale mnoho fotoaparátů Canon – včetně fotoaparátů Canon EOS R6 Mark III, EOS R8 a EOS R50 – je vybaveno režimem časosběrného záznamu filmu. To využívá vestavěný intervalometr k automatickému pořizování snímků a jejich kombinování do jediného videosouboru, který je hned připraven ke sdílení.

Připevněte fotoaparát na stativ a přepněte na ruční expozici v režimu videa. Nastavte rychlost závěrky přibližně na 20 sekund nebo méně a poté upravte clonu a citlivost ISO, abyste dosáhli dobré expozice (dobrými výchozími body jsou často hodnoty f/4 a ISO 640). Pořiďte zkušební snímek, prohlédněte si výsledky a proveďte všechny potřebné změny nastavení expozice.

Poté vyberte v nabídce možnost časosběrný záznam filmu a nastavte intervalometr tak, aby pořizoval po sobě následující snímky každých pár minut. Celková doba snímání sekvence závisí na tom, jak dlouhé časosběrné video noční oblohy chcete mít, a také na zvolené snímkové frekvenci. Například výsledkem sekvence 60 snímků při snímkové frekvenci 30 sn./s bude dvousekundové časosběrné video.

Dobře provedený časosběrný film s hvězdami, kdy se nebe před očima postupně točí, může být ohromující. Pokud máte štěstí nebo plánujete fotografovat při meteorickém roji, budou se přes záběr objevovat padající hvězdy, což vašemu galaktickému zázraku přidá na síle. V našem průvodci fotografováním meteorických rojů zjistíte, jak profesionálové zachycují tuto úžasnou nebeskou podívanou.


Napsali Matthew Richards a Marcus Hawkins


^{*K dispozici ve vybraných jazycích.
1. Adobe a Photoshop jsou registrované ochranné známky nebo ochranné známky společnosti Adobe v USA nebo dalších zemích.}