Jak zachytit přírodu a inspirovat k její ochraně: postřehy a tipy pro fotografování divoké přírody a zvěře

Rakouští fotografové zabývající se ochranou přírody Christine Sonvillová a Marc Graf fotografují divoká zvířata po celé planetě, od rakouského rysa alpského až po plachého bengálského tygra. Potkali se na Vídeňské univerzitě, kde oba studovali ochranu přírody. Objevili svůj společný zájem o fotografování a uvědomili si, že je to způsob, jak propůjčit přírodě hlas.

Marc udává příklad, jak velkou změnu to může znamenat: „Na konci roku 2016 jsme zveřejnili první fotografii s vysokým rozlišením, na které jsme zachytili rysa alpského v rakouských horách, což pro nás bylo neskutečně vzrušující, protože v celém Rakousku jich žije jen 10 až 15, a v té době se v okolí zrovna objevily dva případy pytláckého lovu rysů. Snažili jsme se, aby se toto poselství o ochraně rysů rozšířilo po celém Rakousku prostřednictvím nejrůznějších druhů médií.“

Dál vypráví příběh Christine: „Zjistili jsme, že zhruba 2,2 milionu lidí bylo vystaveno tomuto konkrétnímu tématu, což odpovídá zhruba pětině obyvatel Rakouska. Kromě toho také pořádáme mnoho živých prezentací, kde představujeme naše fotografie a filmy. Naší prací je skutečně překlenout propast mezi veřejností a organizacemi na ochranu přírody, nevládními organizacemi, vědci a všemi lidmi, kterých se toto odvětví týká.“

Zde se Christine a Marc podělí o své postřehy a rady, jak využít fotografování přírody jako nástroj pro ochranu přírody. Poté bude následovat našich 10 nejlepších tipů pro zachycení skvělých snímků divoké přírody.

Chcete-li najít příběh o odolnosti přírody, nemusíte cestovat do dalekých destinací. Ve skutečnosti vám projekt, který je blíže k domovu, umožní vybudovat si znalosti o objektu a snadněji jej zachytit za různých podmínek.

„V posledních několika letech jsme se zaměřili na střední Evropu a viděli jsme, jak se ekosystémy a divoká zvěř mohou zotavit a růst, pokud dostanou čas a prostor,“ říká Christine. Například v Národním parku Bavorský les se neuvěřitelně zvýšila rozmanitost druhů, protože úřady nechaly na místě stromy, které byly vyvráceny obrovskou bouří. Obvykle by byly odstraněny, aby se snížilo riziko napadení škůdci a onemocněními. Ale teď je vidět, jaký rozdíl to znamenalo pro rozmanitost.“

Ani váš nápad nemusí mít epické měřítko. Krátký film od Christine a Marca nazvaný „Proudění: Můj sen o větší svobodě“ vypráví příběh o tom, jak může vzkvétat život v řece, když jsou odstraněny přehrady, jezy a další překážky, vyprávěný z pohledu řeky. Na film se můžete podívat níže.

„Byla to docela snadná produkce,“ říká Marc, „a ukazuje, že myšlenka nemusí být vždy složitá a zahrnovat celé roky produkce. Vše jsme natočili za 6–7 týdnů na místech po celé střední Evropě.“ Christine a Marc používali hlavně fotoaparát Canon EOS R5 (nyní je nahrazen fotoaparátem Canon EOS R5 Mark II), který byl spárován s objektivem RF 100-500mm F4.5-7.1 L IS USM a řadou širokoúhlých objektivů Canon.

Christine dodává, že navzdory tomu, že film trvá jen čtyři minuty, zaznamenal velký úspěch, pokud jde o dosah. Získal ocenění na mezinárodních filmových festivalech a dokonce byl promítán v Evropském parlamentu během dne diskuzí o financování obnovy řek.

Můžete začít třeba místním projektem reintrodukce divokých zvířat nebo ochranářský projekt blízko vás – třeba něco, do čeho jste již zapojeni. Kromě toho se můžete obrátit na vědce a specialisty v ochranářské komunitě pracující s objekty, které vás zajímají. Když si vybudujete síť kontaktů, budete nejen schopni najít příběhy, které stojí za to vyprávět, ale možná objevíte i nové způsoby, jak je vyprávět.

Jeden z projektů Christine a Marca, který zachytil návrat rozkvětu přírody na nejméně pravděpodobných místech, mohl vzniknout jen díky jejich kontaktům ve vědeckém světě. Byli stále v kontaktu se starým přítelem z univerzity, který studoval orly korunkaté v metropolitní oblasti Durbanu v Jihoafrické republice.

„Kdo by si pomyslel, že jednomu z největších dravých ptáků v Africe se skvěle daří ve městě s populací 4 milionů lidí?“ říká Christine.

„Kvůli odlesňování v Jihoafrické republice tito orli bojují o přežití a musí se přizpůsobit městským oblastem,“ dodává Marc. „Ale lidé sází stromy ve svých zahradách a jsou rádi, že v nich orli hnízdí.“

Christine vysvětluje: „Jeden pár orlů korunkatých měl hnízdo přímo před oknem v jejich obývacím pokoji. První věc, kterou paní dělala každé ráno, byla kontrola, že ptáci jsou v pořádku. Všechny tyto různé aspekty jsme zdokumentovali.“

Pokud fotografujete divoká zvířata, možná můžete své objekty spatřit jen letmo. Seznámení s ovládacími prvky fotoaparátu vám pomůže co nejlépe využít spontánní okamžiky.

„Nejprve bych vám doporučil procvičovat si ovládání fotoaparátu a naučit se, jak nastavit clonu atd., abyste to mohli dělat instinktivně – jako při řízení auta,“ říká Christine.

„Pak je na řadě vytrvalost a odolnost, nevzdávat se snadno. Někdy mohou přijít dny, kdy ani nestisknete tlačítko spouště, protože se nic nestalo. Ale musíte vytrvat.

„Je také důležité mít mysl otevřenou všemu, co je na snímku. Nezaměřujte se jen na objekt, ale také na drobné detaily v pozadí. I když je pozadí trochu rozmazané, může opravdu odlišit vaši fotografii od jiných fotografií stejného objektu.“

Způsob použití objektivu vám také může pomoci sdělit podrobnosti o objektu poutavým způsobem. Například teleobjektiv nejen přitáhne vzdálené objekty do záběru, ale také způsobuje, že se detaily na pozadí zdají větší a blíže k objektu, než když fotografujete pomocí širokoúhlého objektivu. Tento efekt můžete použít k tomu, aby rostlina nebo zvíře vypadaly „v ohrožení“ ve svém životním prostředí.

Sdílení snímků divoké přírody na sociálních sítích může být užitečný způsob, jak zvýšit povědomí a inspirovat lidi, aby se dozvěděli více. Můžete použít snímky, které zachycují odolnost přírody, nebo snímky zobrazující hrozby a tlak na přírodní svět.

„Vždy přemýšlíme o příběhu, který bychom chtěli vyprávět, a o základních obrazech, kterých bychom chtěli dosáhnout,“ vysvětluje Marc. Cílem je pořídit jeden snímek, který bude vyprávět celý příběh, říká: „To je srdcem práce. Takže je důležité mít plán, a pak můžete upravit všechny technické aspekty, jako je clona a ohnisková vzdálenost, úhel fotoaparátu, způsob kompozice pozadí a tak dále.

„Pokud jde o sociální sítě, vždy směřujeme k pozitivnímu aspektu vyprávění. Téměř nesdílíme žádné obrázky, které by ukazovaly negativní stránku příběhu. Pokud ano, pak ukazujeme, co to bylo a jak to dopadlo – i tam je tedy pozitivní zaměření.“

Nepředvídatelná zvířata, která se pohybují rychle, nepravidelně a nevypočitatelně, mohou představovat jedny z nejnáročnějších objektů pro fotografování.

Fotografování divokých zvířat je podobné fotografování sportu – mezi klíčové faktory patří efektivní příprava, nalezení správné pozice, znalost toho, jakou výbavu potřebujete (a jak ji používat) a očekávání nečekaných situací.

Zde uvádíme našich 10 nejlepších tipů pro pořizování skvělých snímků divoké přírody.

Znalost přirozeného prostředí a chování zvířete, které fotografujete, je životně důležitá a ušetří vám hodiny v terénu. Pokud víte, v jakém ročním období je druh aktivní, pomůže vám to s plánováním fotografování. Skvělé snímky divoké přírody se bez znalostí a organizace pořizují jen těžko.

Kombinace fotoaparátu a objektivu, která je relativně lehká, se bude pohodlněji nosit, pokud budete muset cestovat do vzdálených míst. Spolehlivé automatické zaostřování a velká rychlost kontinuálního snímání (vysoký počet snímků za sekundu) vám umožní pořizovat snímky v rychlém sledu za sebou, což vám pomůže zachytit sekvence chování zvířat. Fotoaparát s otočnou LCD obrazovkou vám usnadní fotografování z kreativních úhlů, například při fotografování zvířat z nízkého úhlu „z očí do očí“.

Teleobjektivy umožňují fotografovat divoká zvířata z větší vzdálenosti, ale stojí za to zvážit i jiné typy objektivů pro fotografování přírody. Širokoúhlé objektivy umožňují zachytit zvířata a rostliny v širší krajině nebo městském prostředí, zatímco makroobjektivy vám pomohou vytvořit působivé detailní fotografie hmyzu a dalších malých objektů.

Objektiv Canon RF 100-400mm F5.6-8 IS USM má velký rozsah zoomu, díky kterému je velice všestranný. Pro ještě větší dosah superteleobjektivu jsou pro plnoformátový bezzrcadlový fotoaparát, jako je Canon EOS R8, k dispozici objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností Canon RF 600mm F11 IS STM a RF 800mm F11 IS STM.

Pokud vlastníte fotoaparát se snímačem APS-C, jako je EOS R7, a chcete začít pozvolna, co se týče konstrukce i rozpočtu, zvažte objektiv Canon RF-S 18-150mm F3.5-6.3 IS STM.

Jelikož je snímač ve fotoaparátu APS-C menší než snímač v plnoformátovém fotoaparátu, bude objekt v záběru větší, takže fotoaparát se snímačem APS-C ve výsledku přibližuje asi 1,6×. Spárujte například objektiv RF 100-400mm F5.6-8 IS USM s fotoaparátem EOS R7 a využijte výhod „efektivní ohniskové vzdálenosti“ 160–640 mm. Další informace naleznete v našem komplexním průvodci porozumění ohniskové vzdálenosti.

Zjistěte více o výběru nejlepších objektivů pro fotografování divoké přírody.

Při fotografování divokých zvířat je důležité zajistit, aby byl objekt ostrý. Řada bezzrcadlových fotoaparátů se systémem EOS R od společnosti Canon má vysoce efektivní systém automatického zaostřování využívající technologii Dual Pixel AF společnosti Canon. V tomto systému je každá snímací ploška schopná automatického zaostřování a také zpracování obrazu, což mimo jiné znamená, že objekty lze zachytit a sledovat kdekoli v záběru snímku.

Některé fotoaparáty, jako například Canon EOS R7 a EOS R6 Mark II, jsou vybaveny režimem automatického zaostřování s detekcí očí zvířat, který automaticky vyhledává ve scéně oči a zaostřuje na ně. Režim automatického zaostřování AI Servo nepřetržitě sleduje divokou zvěř v pohybu, i když se pohybuje velmi rychle, a zajišťuje tak ostré snímky. Zkuste pořídit sérii snímků v nejrychlejším režimu řízení fotoaparátu, který vám pomůže dosáhnout dokonalého okamžiku.

Rozhýbání fotoaparátu je nepřítel všech ostrých snímků při použití teleobjektivů.

Naprostá většina teleobjektivů Canon je vybavena vysoce efektivní optickou stabilizací obrazu, která proti tomu bojuje, a obvykle se rovná hodnotě expozice přibližně 3 až 5 EV. To může znamenat obrovský rozdíl při fotografování divoké přírody z ruky, kdy mohou být vysoké rychlosti závěrky nepraktické při čemkoli jiném než přímém slunečním světle. Stabilizátor obrazu s rozsahem 5 EV na objektivu Canon RF 600mm F11 IS STM by měl umožnit konzistentní pořizování ostrých snímků rychlostí 1/20 sekundy namísto rychlejší 1/640 s.

Zvlášť pokud fotografujete z ruky, aktivujte na svém makroobjektivu nebo teleobjektivu funkci Stabilizátor obrazu. Pokud máte fotoaparát na stativu, je často lepší tuto funkci vypnout.

Logickým krokem při fotografování rychlých akcí je zvýšení rychlosti závěrky. Na snímku výše rychlost závěrky 1/3 200 s zmrazila volavku v pohybu, stejně jako kapky vody ve vzduchu. Dobrý výchozí bod je hodnota přibližně 1/2 000 s nebo rychlejší. Možná ale budete chtít například špičky ptačích křídel trochu rozostřit a použít nižší rychlostí závěrky, abyste zachytili dojem pohybu. U menších, rychle se pohybujících ptáků je pravděpodobné, že se špičky křídel rozostří i při relativně rychlé hodnotě 1/1 000 s.

Až budete zdatnější, možná budete chtít rychlost závěrky ještě více snížit, pravděpodobně až na 1/10 s, a dokonce uplatit techniku sledování pohybujícího se objektu, která pocit pohybu ještě více umocní.

Pravidlem je, že potřebujete rychlost závěrky, která je alespoň stejně rychlá jako reciproční ohnisková vzdálenost u plného formátu. Pokud tedy používáte 600mm objektiv, jako je Canon RF 600mm F11 IS STM, potřebujete při vypnuté funkci IS rychlost závěrky alespoň 1/600 sekundy – u většiny fotoaparátů to bude 1/640.

Při běžném fotografování si obvykle vystačíte s režimem Aperture Priority (Priorita clony, označení AV na voliči režimů fotoaparátu). Jelikož s makroobjektivy fotografujete opravdu zblízka, je obvykle nutné použít clonu alespoň f/16 nebo f/22 a maximalizovat hloubku ostrosti. Jedině tak zůstane celá scéna krásně proostřená.

Fotografie divoké zvěře můžete často vylepšit pomocí rozmazání nezaostřených částí snímku. Tento efekt se označuje jako bokeh a umožňuje objektu vyniknout. Pokud však chcete zachytit divokou zvěř v přirozeném prostředí, pravděpodobně se budete chtít vyhnout rozmazání pozadí.

Delší ohnisková vzdálenost může způsobit výraznější rozostření pozadí. Proto můžete využít teleobjektivy se zoomem k izolaci objektu a transformaci pozadí v rozostřenou plochu bez detailů. Pokud tedy chcete zlepšit efekt bokeh, udělejte pár kroků zpět a přibližte objektiv na delší ohniskovou vzdálenost.

Výběrem správných světelných podmínek pro fotografování objektů můžete své snímky vylepšit. S ohledem na vzorce chování zvířat se snažte použít ranní nebo pozdní večerní slunce pro teplé slabé světlo, které vytváří bohaté barvy a hluboké stíny.

Použijte pravidlo třetin k vytvoření dynamické kompozice. Může vám pomoci aktivace zobrazení mřížky 3×3 v elektronickém hledáčku fotoaparátu Canon EOS R. Nechte před objektem více prostoru než za ním, takže zvíře bude vypadat, že se dívá nebo pohybuje spíše do fotografie než ven.

A co je nejdůležitější: vždy zkontrolujte pozadí, zda nerozptyluje. Jasný objekt v dálce nebo větev stromu, která vypadá, že vyrůstá z hlavy zvířete, odkloní pozornost diváka od hlavního předmětu.

Chcete-li zachytit zvířata při přirozeném chování, buďte co nejtišší a přibližujte se k nim klikatě, namísto abyste šli přímo k nim. Ujistěte se, že vám vane vítr do tváře, když se přibližujete, aby se váš pach od zvířat vzdaloval. Použijte stromy, balvany a další krajinné prvky jako kryt a nenechte svou siluetu vyčnívat nad obzor.

Než se pokusíte přiblížit, zkontrolujte, zda je fotoaparát zapnutý a nastavený. Fotoaparáty se systémem EOS R jsou při používání mnohem tišší než digitální zrcadlovky, protože se uvnitř těla mezi jednotlivými snímky nepohybuje žádné zrcadlo nahoru a dolů. Fotoaparát Canon EOS R7, EOS R10 a řada dalších fotoaparátů z této řady umožňují při fotografování v jednom z režimů kreativní zóny vybrat funkci Silent Shutter (Tichá závěrka). Tím se zakážou funkce fotoaparátu, které by jinak mohly zvíře upozornit na vaši přítomnost – například zvuk spouště, blesk a pomocné světlo AF.

Mnoho fotoaparátů se systémem EOS R umožňuje nastavit režim závěrky na elektronický režim nezávisle na funkci tiché závěrky. V hlavní nabídce můžete také vypnout zvukové signály fotoaparátu.

U menších objektů, například při fotografování včel, motýlů a jiného hmyzu, vám fotografování extrémně zblízka zajistí, že se objekt neztratí v širokém záběru. Nejlepší volbou pro tyto účely je makroobjektiv, ale můžete použít i objektiv Canon RF 100-400mm F5.6-8 IS USM, který má 0,41násobné zvětšení a možnost zaostřování zblízka, což dokáže vytvářet snímky velmi podobné makrosnímkům.

Současné makroobjektivy společnosti Canon obvykle využívají hybridní stabilizaci obrazu, díky čemuž jsou vynikající pro fotografování z ruky s extrémními záběry zblízka. Objektivy Canon RF 35mm F1.8 IS MACRO STM a RF 85mm F2 MACRO IS STM zastupují modely s pevnou ohniskovou vzdáleností, které nabízejí 0,5× zvětšení pro makrosnímky při nejkratší zaostřovací vzdálenosti.

Další informace naleznete v našem průvodci pro výběr sady, když začínáte s makrofotografováním a průvodci nejlepšími objektivy pro fotografování divoké přírody.



Napsali Matthew Richards, Natalie Dentonová a Marcus Hawkins